Kostel ve Švédsku je určený k modlitbám za křesťany vystavené pronásledování

Do Švédska přišlo v minulých letech více než 120 tisíc křesťanů z Blízkého východu. Jejich duchovním centrem se stal kostel Svatých syrských mučedníků na severním předměstí Stockholmu ve čtvrti Kista, kde kardinál Anders Arborelius 22. července posvětil ikonu P. Marie, Matky pronásledovaných křesťanů.

Posvěcení ikony Panny Marie, Matky pronásledovaných, proběhlo v rámci syrskokatolické liturgie, ale mělo rovněž ekumenický rozměr. Zúčastnily se jí stovky lidí, včetně členů syrské pravoslavné církve, která patří do východního pravoslavného společenství, a sester dominikánek pocházejících z Iráku. V homilii pronesené ve švédštině a angličtině kardinál Arborelius promluvil o významu svědectví pronásledovaných křesťanů pro západní církev, která se potýká s rostoucí sekularizací.

Vyzval švédské katolíky - v zemi, kde podle odhadů našlo domov více než 120 000 blízkovýchodních křesťanů - aby se modlili o přímluvu Panny Marie, Matky pronásledovaných, zejména za mladou generaci, aby nepodlehla lákavé snadnosti sekularizace.

Syrskokatolický kostel Svatých mučedníků je čtvrtou svatyní, která byla v posledních letech výslovně určena k modlitbám za pronásledované křesťany. První byl v roce 2018 kostel sv. Michaela v New Yorku, po kterém následoval v září loňského roku kostel Panny Marie Nanebevzaté a sv. Řehoře (Our Lady of the Assumption and St. Gregory) v Londýně a v říjnu 2022 kostel sv. Jana Strážce Panny Marie (St. John the Guardian of Our Lady) v Clintonu ve státě Massachusetts.

Podle statistic zveřejněných organizací Open Doors (World Watch List 2023) čelí každý sedmý křesťan na světě pronásledování a jen v loňském roce pro svou víru zabito více než 5 600 křesťanů.

Nové svatyně Panny Marie, Matky pronásledovaných, vznikají po celém světě díky otci Benedictu Kielymu, anglickému knězi, který v roce 2016 založil charitativní nadaci Nasarean.org, aby pomohl blízkovýchodním křesťanům zůstat v jejich domovských zemích prostřednictvím "mini mikrofinancování", podporujícího malé podnikatele.

Ikony Panny Marie, Matky pronásledovaných, namalovala sestra Souraya, syrská baziliánka, jejíž ateliér na předměstí Bejrútu byl obnoven právě za pomoci nadace Nasarean.org.

Ikony jsou diecézním biskupům nabízeny zdarma. Jak zdůrazňuje P. Kiely, podpora místních ordinářů je pro zřízení nových svatyní zásadní a jejich podpora ukazuje odhodlání modlit se za pronásledované křesťany. Mnozí si totiž neuvědomují dramatickou situaci křesťanů na mnoha místech světa a zatímco jiné globální problemy mají velkou publicitu, o pronásledování pro víru se téměř nemluví. "O to naléhavější je zřizování těchto svatyní,” dodává P. Kiely. Jejich účel je dvojí: nabídnout prostor lidem, kteří se modlí za pronásledované křesťany v Africe, Asii, na Blízkém východě a jinde, a poskytnout západním křesťanům místo, kde se mohou modlit za statečnost a sílu uprostřed rostoucí nesnášenlivosti.

Existují sice i jiné kostely, kde si katolíci připomínají křesťany, kteří trpěli pro víru, například San Bartolomeo all'Isola v Římě, který je zasvěcen novodobým mučedníkům. Tato místa však nejsou primárně určena pro modlitby za pronásledované křesťany v dnešní době, připomínají heroismus mučedníků z dob nedávno minulých.

P. Kiely také podtkl, že pronásledování křesťanů se neobjevilo mezi hlavními tematy v celosvětovém synodálním procesu, který vyústí v říjnovou Synodu o synodalitě v Římě. "Možná právě toto zaměření na otázky Prvního světa, v době, kdy jsou po celém světě jsou mučeny tisíce křesťanů, je důvodem, proč jsou tyto svatyně důležité - snaží se obrátit pozornost západních křesťanů k těžké situaci jejich bratří," dodává britský kněz. "Měli bychom uspořádat synodu o celosvětovém pronásledování křesťanů."

Zdroj: The Pillar