Papež k pronásledovaným křesťanům: Ať vás provází Štěpánova mírnost, odvaha a odpuštění

Po modlitbě Anděl Páně ve svátek sv. Štěpána, prvního mučedníka víry v Krista, papež připomněl ty, kdo se ocitají v konfliktních situacích. Povzbudil je, aby se inspirovali Štěpánovým příkladem mírnosti a odpuštění a podporovali dialog, smíření a pokoj mezi lidmi. Podle Evropského centra pro práva a spravedlnost (ECLJ) sílí agrese vůči křesťanům také v Evropě.

Mírnost, která neustupuje před násilím. Odvaha, která v utrpení vzhlíží k nebi a nachází dokonce sílu odpustit těm, kteří chtějí život brát. To je duchovní odkaz svatého Štěpána, prvního mučedníka víry v Krista, kterého si církev připomíná 26. prosince, ihned po radostné oslavě příchodu Spasitele na svět. K postavě prvomučedníka se papež Lev XIV. vrátil také v pozdravech věřících, kteří se shromáždili na Svatopetrském náměstí.

Poté, co papež znovu popřál všem blízkým i vzdáleným vánoční „pokoj a pohodu“, prosil sv. Štěpána o přímluvu za všechny jednotlivce i společenství, „kteří trpí pro své křesťanské svědectví“.

Jeho příklad mírnosti, odvahy a odpuštění ať provází všechny, kdo se v konfliktních situacích zasazují o dialog, smíření a mír.

O znepokojivé každodenní situaci pronásledování křesťanských společenství se papež již vyjádřil v promluvě před modlitbou Anděl Páně 16. listopadu, kdy upozornil, že pronásledování se projevuje nejen fyzickým násilím, ale také slovy, tedy „lží a ideologickou manipulací“.

Zejména když jsme utlačováni těmito fyzickými a morálními zly, jsme povoláni, abychom vydávali svědectví o pravdě, která zachraňuje svět, o spravedlnosti, která vysvobozuje národy z útlaku, o naději, která ukazuje všem cestu k pokoji.

Přestože jsou na světě oblasti, kde jsou křesťané cílem explicitních represí a pronásledování, agrese vůči křesťanům sílí i západním demokratickém světě. Podle Evropského centra pro práva a spravedlnost (ECLJ) bylo v roce 2024 zaznamenáno 2211 útoků na křesťany, z toho 274 případů fyzického násilí. Nepřátelství vůči vyznavačům Krista nabývá různých podob: vandalismus, žhářství, profanace, diskriminace. Zpráva také odhaluje časté podhodnocování počtu nahlášených případů a nedostatečnou reakci veřejných institucí. Zpráva citovaná Famille Chrétienne poukazuje na rozmanitost protikřesťanských trestných činů: vandalismus (50 % případů), žhářství (15 %), profanace (13 %), krádeže (5,5 %), zastrašování (4 %), fyzické útoky (7,5 %) a také vraždy a pokusy o vraždu (3 %).

Mezi zeměmi, kde dochází k nejčastějším útokům na křesťany, zaujímá první místo Francie (770 případů). Za ní se umístily Velká Británie (502), Německo (337), Španělsko (91), Itálie (86) a Polsko (78). Zpráva připomíná, že ve Francii vydalo ministerstvo vnitra v roce 2024 varování v souvislosti s výraznými výzvami Islámského státu k „útokům na křesťany v Evropě”.

Autoři zprávy rozdělují pachatele agrese do tří samostatných skupin. Za nejzávažnější akty agrese jsou zodpovědní radikální muslimové, kteří jednají pod vlivem džihádistické propagandy. Druhou skupinou jsou sekulární milice, které se nespokojují s obranou neutrality, ale usilují o eliminaci všech projevů křesťanství. Třetí skupinu pachatelů tvoří levicoví extremisté, kteří bojují proti křesťanství jako ztělesnění konzervatismu. „Ačkoli motivace těchto skupin jsou různé, všechny svým způsobem přispívají k nárůstu nepřátelství vůči křesťanům,” čteme ve zprávě.

Evropské centrum pro práva a spravedlnost také poukazuje na všeobecné podceňování protikřesťanských aktů agrese. Veřejné orgány tento jev často neberou v úvahu. V Německu se například zaznamenávají pouze útoky s politickou motivací, zatímco mnoho trestných činů protikřesťanského charakteru je opomíjeno.

-