Královéhradecká diecéze má nového jáhna

Jeroným Pelikovský přijal v sobotu 23. srpna v litomyšlském chrámu Povýšení sv. Kříže jáhenské svěcení z rukou pomocného královéhradeckého biskupa Prokopa Brože. Slavnost v jeho rodné farnosti spojila věřící, rodinu i přátele svěcence a stala se významným okamžikem nejen pro něj, ale i pro celou diecézi.

Fotogalerie

8

„Jeronýme, ode dnešní liturgie se bude Tvůj život utvářet jinak. Dnešní liturgií se má otevřít Tvoje nová perspektiva. Jsi připravený, máš řadu znalostí a dovedností. A nyní budeš mít novou kompetenci – umět dělat jáhna. A to nejen u oltáře. Otázka je, jak dělat jáhna, jak sloužit. K tomu sis dnes vybral texty z Písma svatého. Písmo svaté není jen kniha. Je to taková ladička, která ladí naše kompetence…

…díky za to, že jsi řekl ANO, že jsi se připravil. Dnes v Tobě bude zažehnut oheň služby, že chceš být vysvěcen, vyvolen a vysvěcen. Budeš pomáhat biskupovi a kněžím. A také další věci Tě čekají. Podstatné je, že služba je prostředím spolupráce mezi jáhny, trvalými jáhny, kněžími a biskupy. Budeš uchovávat tajemství víry a světla evangelia, budeš v oddanosti Kristu sloužit lidem v celibátu – to znamená s postupně rozšiřujícím se srdcem. Budeš ve svém životě chránit a uchovávat dar modlitby. Bez modlitby to skutečně nepůjde. Každodenně musíš žít z Krista eucharistického. Důležité je i to, že chceš to vše vykonávat v poslušnosti k biskupovi, že chceš být s celou Církví misijní, apoštolský, v úctě a poslušnosti. To je způsob, jak člověk dá úplně to poslední ze sebe, i když tomu třeba nerozumí…“, pronesl mimo jiné ve své homilii světící biskup Prokop Brož.

Úkolem jáhna v katolické církvi je především šířit Boží slovo. To znamená např. předčítat z evangelia při liturgii, křtít, oddávat, pohřbívat a vyučovat. Může mít na starosti též charitativní službu (návštěvy nemocných) či administrativu (správa farnosti).

Liturgickým oděvem jáhna při bohoslužbě je dalmatika, roucho s rukávy – podobné ornátu – používané stejně jako ornát v liturgické barvě. Jáhen na rozdíl od kněze nosí na albě či rochetě štolu šikmo přes levé rameno a sepjatou na boku (jako šerpu).