Dikasterium pro nauku víry zaslalo biskupům po celém světě sdělení s pokyny, jak postupovat při opětovném přijímání těch, kdo se rozhodnou odejít z Bratrstva svatého Pia X. po schizmatickém činu, který vedl k nové exkomunikaci.
K návratu do katolického společenství po schizmatickém činu z 1. července nebude nutné procházet zvláštními komisemi, jako byla „Ecclesia Dei“. Dikasterium pro nauku víry již vypracovalo postup jak pro kněze, tak pro laické věřící, do něhož jsou přímo zapojeni diecézní ordináři a vedoucí bratrstev, ve kterých se celebruje podle starého ritu a jsou sjednocena s Římem. Pokyny jsou v těchto dnech předávány biskupům prostřednictvím nunciatur, jak již bylo oznámeno ve vysvětlující poznámce zveřejněné Dikasteriem 2. července.
Dikasterium pro nauku víry stanovuje, že kněz, který se rozhodl opustit Kněžské bratrstvo sv. Pia X. a je ochoten přijmout II. vatikánský koncil a legitimitu novus ordo Missae, ačkoli je vázán na starý ritus, musí „najít ordináře (diecézního biskupa, vyššího představeného řeholních institutů papežského práva, společností apoštolského života papežského práva atd.), který je ochoten jej přijmout ad experimentum“. Kněz tedy bude muset „vlastnoručně napsat Svatému otci dopis, v němž se představí a požádá o prominutí cenzur [tedy kanonických nápravných trestů], které na něj jsou uvaleny z důvodu svěcení přijatého od exkomunikovaného nebo nedovoleně vysvěceného biskupa, nebo od biskupa, který byl sice platně a legitimně vysvěcen, ale následně vstoupil do Kněžského bratrstva svatého Pia X.“
Kněz musí dále přiložit osvědčení o kněžském svěcení a připojit podepsané a datované „Professio fidei a Formula adhaesionis, datované a podepsané“. Jde o vyznání víry, které shrnuje obsah katolické víry, a o „formuli přistoupení“, kterou kněz slibuje věrnost papeži a zavazuje se, že nebude veřejně útočit na něj ani na jeho magisterium. Akceptuje nauku článku 25 dogmatické konstituce II. vatikánského koncilu „Lumen gentium“ o přijetí učení církve. Dále prohlašuje, že považuje za platné slavení mše svaté podle obřadů vyhlášených Pavlem VI. a Janem Pavlem II. a že se řídí normami Kodexu kanonického práva vyhlášeného Janem Pavlem II.
Ordinář, který v průvodním dopise vyjádří ochotu přijmout ho ad experimentum do své diecéze nebo do svého institutu, musí odeslat příslušné dokumenty (dopis s osvědčením, vyznání víry a formuli o přestupu) Dikasteriu. Jakmile Dikasterium obdrží dokumenty od ordináře, vypracuje reskript o zrušení cenzur, kterým zmocňuje ordináře k přijetí žádajícího kněze „na zkušební dobu nejméně jednoho roku a nejvýše tří let, po jejímž uplynutí bude možné přistoupit k jeho inkardinaci“.
Tato praxe, jak vysvětluje Dikasterium, „se týká otázky přičitatelnosti nebo stupně subjektivní odpovědnosti laických věřících, kteří formálně náleží ke Kněžskému bratrstvu sv. Pia X. nebo jej navštěvují a kteří žádají o vstup do plného společenství s katolickou církví“. Uložení trestu laikům patřícím ke Kněžskému bratrstvu svatého Pia X. totiž nelze „předpokládat automaticky, ale musí být posuzováno případ od případu“.
„Jelikož přičitatelnost vyžaduje plné uvědomění a vědomý souhlas,“ uvádí se v dokumentu Dikasteria pro nauku víry, příklady prokázané přičitatelnosti se mohou týkat laiků, kteří jsou členy Třetího řádu Kněžského bratrstva sv. Pia X., laiků, kteří se pravidelně účastní bohoslužeb Kněžského bratrstva sv. Pia X. a formálně sdílejí jeho doktrinální postoje“.
Případný postup, který je třeba dodržet u laiků patřících ke Kněžskému bratrstvu svatého Pia X., jimž byl uložen trest a kteří žádají o vstup do plného společenství s katolickou církví, „zahrnuje formální akt plného přijetí nauky a poslušnosti katolické hierarchii pod jurisdikcí místního ordináře, který je garantem jednoty místní církve“. Proto musí věřící laik, který se rozhodl opustit Kněžské bratrstvo svatého Pia X., předložit svému biskupovi Professio fidei a Formula adhaesionis, opatřené datem a podpisem. „Jakmile obdrží tuto dokumentaci, místní ordinář zajistí přijetí věřícího laika ve lhůtě a takovým způsobem, který považuje za nejvhodnější.“
V dokumentu se upřesňuje, že „za viníky nelze považovat laiky, kteří navštěvovali Kněžské bratrstvo svatého Pia X. pouze z liturgických nebo duchovních důvodů; laiky, kteří si sice uvědomují napětí se Svatým stolcem, ale neodmítají magisterium ani autoritu římského papeže“. Pokud jde o naposled jmenované, postačí, aby se obrátili „na kněze, který je v plném společenství s církví, a vyjádřili rozhodnutí, že v budoucnu nebudou navštěvovat Kněžské bratrstvo svatého Pia X.“