Lev XIV.: Dějiny světa bez světců by byly ochuzené a odlidštěné

Ve středu 21. října vrcholí kongres pořádaný Dikasteriem pro blahořečení a svatořečení s tématem fenoménu svatosti v dějinách. Jeho účastníky v ranních hodinách přijal na audienci Lev XIV. Papež s potěšením komentoval entusiasmus vůči svatosti.

Papež Lev zdůraznil několik aspektů vztahu mezi historickým bádáním a hagiografií. Na prvním místě je to autenticita s vyloučením pochybností, která se týká především kanonizačních procesů. „V případech svatořečení jsou užívány nástroje vlastní historické vědě, byť jejich účel je jiný: nejde o to, psát historická pojednání, nýbrž vyzdvihnout příklad, spiritualitu a pověst svatosti u jednotlivých kandidátů úcty oltáře,“ rozvedl myšlenku papež.

Dalšími tématy jsou vzájemné vlivy historické epochy a světeckých osobností. Lev XIV. připomněl, že v průběhu dějin prochází proměnou i vlastní koncept svatosti, resp. profil jednotlivých světců a světic. „Tím nesledujeme stereotypy konkrétní etapy dějin, nýbrž se učíme číst jednotlivé události a zkušenosti podle kategorií skutečně prožívaného evangelia,“ uvedl papež. Je tedy důležité zasadit konkrétního světce či světici do kontextu doby, protože „Boží lid hledá vzory pro pochopení současnosti, přímluvce, kteří by církvi a jejím příslušníkům pomohli čelit dnešním výzvám a využívat aktuální příležitosti“, doplnil papež Lev. „Petrův nástupce při kanonizaci nejen potvrzuje, ale také ukazuje celé církvi na věrohodné svědky evangelia, schopné promlouvat ke každé době,“ vyložil svou úlohu římského biskupa.

Jsou to konečně také světci a světice, kteří ovlivňují dobu, v níž žijí; jejich svědectví přetváří historii. „Ve světle milosti se naučili naslouchat výzvám své doby, spojovat víru s dějinami a vydávat svůj život pro vytváření nové reality Božího království,“ shrnul poslání světců v dějinách Lev XIV. „Dějiny světa bez světců a světic by byly neuvěřitelně ochuzené, a tudíž méně lidské.“ Svědectví života svatých, hluboce zakořeněné v konkrétnosti jejich časů, je připomínkou obnovující a proměňující moci velikonočního tajemství, uzavřel svou promluvu papež Lev, který se na závěr s účastníky audience spojil v modlitbě a udělil jim své požehnání.