Obsah
Obsah
Portál
Přihlásit se
Buďte obhájci pomalosti, když je jí třeba, ticha, když mluví, jinakosti, když provokuje, řekl papež Lev XIV. při audienci pro představitele světa kinematografie. Chtěl bych s vámi obnovit přátelství, dodal, protože film je laboratoří naděje, místem, kde se člověk reflektuje sám sebe a svůj osud.
Fotogalerie
Naše doba potřebuje svědky naděje, krásy a pravdy a vy jimi můžete být, řekl Lev XIV. při setkání s více než dvěma sty osobnostmi filmového světa.
Papež připomněl, že zanedlouho uplyne 130 let od prvního veřejného promítání v Paříži, které představili bratři Lumière 28. prosince 1895. „Biograf se zprvu jevil jako hra světel a stínů, které mohou pobavit a udivit, velmi brzy se však tyto vizuální efekty staly výrazem daleko hlubších skutečností,“ poznamenal papež a dodal – „staly se výrazem vůle rozjímat nad životem a rozumět mu, vyprávěním o jeho velikosti a křehkosti, vyjádřením stesku po nekonečnu“.
Svatý otec označil film za „lidové umění v tom nejvznešenějším smyslu, které vzniklo pro všechny a mluví ke všem“. Když se v kinosále zhasne, rozsvěcí se zároveň pohled duše, protože film dokáže propojit to, co se zdá být jen chvilkovou zábavou s duchovním dobrodružstvím.
„Jedním z nejcennějších přínosů kinematografie je právě to, že pomáhá divákovi vrátit se k sobě samému, pohlédnout nově na složitost své vlastní zkušenosti, spatřit svět jako napoprvé a znovuobjevit úlomek naděje, bez níž by naše existence nebyla úplná.“
Ve svých dílech vedete dialog, jak s těmi, kdo hledají odlehčení, tak s těmi, které tíží neklid a hledání smyslu, spravedlnosti a krásy, pokračoval Lev XIV. Jakkoli žijeme ve světě rozsvícených obrazovek a neustávajícího proudu informací, film je něčím víc, zdůrazňuje papež. „Je křižovatkou přání, paměti a otázek. Je citlivým hledáním, v němž světlo proniká tmu a slovo potkává ticho. V rozvíjející se zápletce je náš pohled vychováván, představivost se rozšiřuje, a dokonce i bolest může nalézt smysl.“
Papež zmínil také současnou krizi, která ohrožuje existenci kinosálů a divadel. Připojil apel, aby příslušné instituce spolupracovali na potvrzení sociální a kulturní hodnoty těchto míst, která nazval pulsujícím srdcem městských čtvrtí.
„Logika algoritmu má tendenci opakovat to, co „funguje“, umění však otevírá to, co je možné. Ne všechno musí být okamžité nebo předvídatelné: Buďte obhájci pomalosti, když je jí třeba, ticha, když mluví, jinakosti, když provokuje,“ řekl papež. Dodal, že autentický film nejen utěšuje, ale také provokuje, dává pravé jméno našim otázkám a někdy i slzám.
Naše doba potřebuje svědky naděje, krásy a pravdy – a vy jimi ve svém umění být můžete, zdůraznil dále papež. Vybídl zároveň k autentičnosti, která pomáhá hájit lidskou důstojnost, ale také k odvaze konfrontovat se s bolestmi naší současnosti, jako je násilí, chudoba, exil, osamělost, závislosti nebo zapomenuté války. Papež poznamenal, že skutečně velká kinematografie bolest nezneužívá, ale doprovází ji, dává hlas složitým citům lidského srdce a nevyhýbá se tajemství křehkosti. Její silou je to, že dokáže skrze umělecké formy vychovávat pohled.
Na závěr zmínil proces vznikání filmu, na kterém se podílí svými talenty množství nejrůznějších profesí, často neviditelných, a přece nezbytných. „Ať vaše filmová tvorba zůstane vždy místem setkání, domovem pro ty, kdo hledají smysl, jazykem pokoje. Ať nikdy neztratí schopnost udivovat a nepřestává nám ukazovat, byť i jen úlomky Božího tajemství.“
Audience se zúčastnili mimo jiné:
Gianni Amelio, Roberto Andò, Judd Apatow, Francesca Archibugi, Marco Bellocchio, Monica Bellucci, Wang Bing, Catherine (Cate) Élise Blanchett, Stéphane Brizé, Sergio Castellitto, Liliana Cavani, Maria Grazia Cucinotta, Abel Ferrara, Dante Ferretti e Francesca Lo Schiavo, Matteo Garrone, Dag Johan Haugerund, Emir Nemanja Kusturica, Spike Lee, George Miller, Gaspar Noé, Ferzan Özpetek, Paweł Aleksander Pawlikowski, Giacomo Poretti, Stefania Sandrelli, Albert Serra, Giuseppe Tornatore e Gus Van Sant.
Vatican News
Tisk
