Lev XIV. připomněl členům Mezinárodní teologické komise nutnost rozlišovat „nové věci“, které charakterizují současný svět, aby bylo možné účinně hlásat evangelium. Při setkání s nimi v předvečer své apoštolské cesty do Turecka a Libanonu papež poděkoval komisi za dokument, který vydala u příležitosti 1700. výročí Nicejského koncilu, a připomněl úkoly, které pro toto grémium stanovil sv. Jan Pavel II.
Den před začátkem pouti do Turecka a Libanonu přijal papež na audienci členy Mezinárodní teologické komise, která zasedá v Římě na svém výročním plenárním zasedání. S odkazem na dokument „Ježíš Kristus, Syn Boží, Spasitel“, vydaný u příležitosti 1700. výročí nicejského koncilu, Lev XIV. zdůraznil, že tento text „bude jistě inspirací pro další zkoumání a pokrok v ekumenickém dialogu“.
Lev XIV. poděkoval za „velkorysé nasazení“, které komisi vyznačuje od roku 1969, kdy ji Pavel VI. založil jako jeden z plodů II. vatikánského koncilu. Papež odkázal mimo jiné na apoštolský list Tredecim anni z 6. srpna 1982, v němž Jan Pavel II. definitivně schválil stanovy této organizace a poukázal na její poslání a priority. „I já mám na srdci rozpoznávání těchto ‚nových věcí‘, které ovlivňují cestu lidské rodiny a otázky života církve,“ řekl papež. „Jsou to otázky, které nás jako Boží lid naléhavě vyzývají, abychom kreativně hlásali Radostnou zvěst danou světu ‚jednou provždy‘.“ Těmito slovy Lev XIV. navázal nejen na své předchůdce v období po koncilu, ale také na papeže Lva XIII. a jeho encykliku Rerum novarum.
V pasáži věnované katolicismu papež citoval slova Jana Pavla II. o tom, že mezinárodní charakter komise umožňuje lépe porozumět problémům současného světa a poskytovat hlubší odpovědi. S odkazem na potřebu vést dialog připomněl, že jde o „náročný a slibný úkol“, který je důležitý pro „účinné a autentické evangelizování národů a kultur“.
Na téma návratu k církevním otcům Lev XIV. připomněl, že jejich odkaz nelze redukovat na „komentování formulí víry“. „Pouze v životě prožívaném v souladu s evangeliem dochází k přilnutí k Boží pravdě, kterou vyznáváme, a naše svědectví a poslání církve se tak stává věrohodné,“ řekl papež s odkazem na svatého Augustina, Terezu z Lisieux a sv. Johna Henryho Newmana, nedávno započteného mezi světce.
Lev XIV. připomněl, že hlavním úkolem teologie je „žasnout, poté reflektovat a šířit věčné a proměňující světlo Kristovo v neustále se měnícím běhu naší historie”. Připomněl také, že věda a víra se doplňují nejen v případě teologických věd, ale v každé oblasti poznání. Neboť „stejně jako neexistuje oblast, kterou by víra neosvěcovala, neexistuje ani věda, kterou by teologie mohla ignorovat“. Teologové jsou pak povoláni, aby prostřednictvím komplexního přístupu přispívali a přinášeli řešení problémů nejen pro církev, ale pro celou současnou společnost.