Lev XIV.: Klíčové je být přítomen a střežit

Středoitalské Sacrofano je sídlem asociace Fraterna Domus („Bratrský dům“). Ta již počtvrté ve spolupráci s Papežskou lateránskou univerzitou pořádá čtyřdenní formační setkání Cattedra dell’accoglienza. Letos je tato iniciativa zaměřena zvláště na mladé lidi. Účastníky setkání ve středu 12. března přijal papež Lev XIV.

Papež Lev poukázal na smysl klíčového pojmu accoglienza, accogliere, tzn. „přijmout“, „vzít k sobě“: „Povoláním křesťanů je vytvořit společenství mezi lidmi; a společenství se rodí ze schopnosti přijímat druhé: z naslouchání, pohostinnosti a pomoci.“ Jak řekl Svatý otec platí to zvláště ve vztahu k mladým lidem, „budoucnosti společnosti i církve“. Přijímat mladé lidi znamená „být na doslech jejich hlasům, vystavit se jejich pohledům a poznat, že v tom, čím jsou a jak hovoří, nadále působí Duch Svatý“.

Odpovědnost za setkání 

Lev XIV. vyzdvihl klíčové pojmy být přítomen a střežit. S souvislosti se Svatou rodinou – která je vzorem nejen pro pořadatelskou asociaci Fraterna Domus – a s její jeruzalémskou zkušeností s dvanáctiletým Ježíšem poukázal, že přítomnost není čímsi automatickým, nýbrž výsledkem neustálého úsilí. Připomněl, že často až ztráta nás poučí, jak vzácná byla něčí přítomnost.

To podle papeže Lva platí i pro Ježíšovu přítomnost: často se nám může zdát, že není tam, kde jsme ho nechali. Tehdy „jsme povoláni hledat ho s důvěrou, s odvahou vydat se po neprobádaných cestách, s pohledem na svět novýma očima“. Toto hledání znamená „přejít od jistot, v nichž jsme zabydleni, k zodpovědnosti za setkání, v níž se učíme vidět a přijímat přítomnost Boha, který je vždy »jiný«“.

Střežit znamená stát druhému po boku

Na příkladu sv. Josefa, uvedl papež, vidíme, že „přijímat“ kromě „být přítomen“ znamená také „střežit“, jako on střežil rodinu, kterou mu svěřil Pán. „Střežit znamená stát druhému po boku s pozorností, respektovat jeho rozhodnutí a pečovat o něho,“ připomněl Lev XIV. „Také lidská rodina je povolána uchovávat to, co jí bylo svěřeno: vztahy, stvoření, život sester a bratří, především trpících a nejzranitelnějších.“

Tato dvě slova – být přítomen a chránit – mají sloužit jako „dvě světla na cestě ke svatosti skrze přijetí“, uzavřel papež Lev svou promluvu s odvoláním na encykliku svého předchůdce Fratelli tutti (č. 141): „Jenom taková sociální a politická kultura, která ochotně a nezištně přijímá druhé, bude mít budoucnost“ pro nové generace, v nichž může dát vzniknout prostředí schopné rozvíjet dobro bratří a sester v rámci křesťanstva i celé lidské společnosti.