Papež Lev se ve středu 30. září setkal se členy Mezinárodní komise pro kontemplativní dominikánské řeholnice. Při tomto setkání připomněl, že kontemplativní řeholní komunity jsou „tepajícím srdcem misie celé církve“, což právě pro dominikánské sestry platí od prvopočátku jejich historie.
Lev XIV. se odkázal na bl. Jordána Saského, nástupce sv. Dominika, který potvrzoval součinnost řeholnic kontemplativního života s kazatelskou misií bratří dominikánů. Zmínil také sv. Tomáše Akvinského a jeho zásadu „předávat druhým plody své vlastní kontemplace“.
Střežit hodnoty kontemplace, pokračoval Lev XIV., je prvořadým úkolem právě řeholních představených. Citoval přitom svého předchůdce Františka, který kontemplaci nazval „dechem našeho vztahu s Bohem“. Pro skutečnou kontemplaci je pak klíčová schopnost zachovávat ticho. „V tichu totiž docházejí sluchu otázky, které si každý člověk klade, ale na něž si často je stěží dokáže sám odpovědět,“ doplnil papež Lev.
Toto ticho však nemá být mlčením v izolaci. „Je nezbytné, aby vaše komunity nabízely oázy pravého a hlubokého pokoje, kde umlkne chaotický ruch spojený s vnějšími věcmi a kde lze naklonit sluch Božímu hlasu,“ vysvětlil Lev XIV. důležitost společenství i v kontemplativních řeholích.
Kontemplativní dominikánské sestry závěrem papež poprosil, aby pokračovaly ve své „drahocenné službě církvi s důvěrou, ve společenství a s rozlišováním, v jednotě, ale ne v uniformitě, věrné tradici a otevřené novosti, schopné v kontemplaci předkládat svět Bohu“. Připomněl jim slova sv. Kateřiny Sienské: přednější než dílo, které je nutné vykonat, je volání, na něž je třeba odpovědět, „planoucí oheň, který nelze nechat vyhasnout“.
- zd -