Na Velikonoční neděli předsedal papež Lev XIV. bohoslužbě na Svatopetrském náměstí, kde se shromáždilo více než padesát tisíc věřících. Svatý otec připomněl velikonoční zvěst o tom, že Kristus vstal z mrtvých, což nás otevírá naději, která nikdy nezmizí.
Velikonoční zvěst „zahrnuje tajemství našich životů i osud dějin“, uvedl papež. Platí i v hlubinách smrti, kdy se můžeme cítit přemoženi, a otevírá nás naději, která nikdy nezaniká, světlu, které nikdy nepohasne, a plnosti radosti, kterou nám nic nemůže vzít, protože „smrt byla navždy poražena a již nad námi nemá moc“.
Ve své homilii papež dále uznal, že velikonoční poselství naděje a světla není vždy snadné přijmout, protože síla smrti nás neustále ohrožuje jak zevnitř, tak zvenčí. Zevnitř nám může tíha našich hříchů bránit v tom, abychom „roztáhli křídla a vzlétli“, nebo nám utrpení může způsobit ztrátu naděje a vyvolat „pocit, jako bychom se ocitli v tunelu, jehož konec není vidět“.
Zvenčí je smrt denně před našima očima – přítomná v nespravedlnosti, sobectví, útlaku chudých i v nedostatku pozornosti věnované nejzranitelnějším. Násilí v našem světě a rány, které způsobuje, jsou zřejmé. Velikonoce nás proto vyzývají, abychom pozvedli svůj zrak a otevřeli svá srdce, neboť „Pán je živý a zůstává s námi“.
„Skrze pukliny zmrtvýchvstání, které si razí cestu temnotami, dává našemu srdci naději, která nás podpírá; vláda smrti není konečným smyslem našeho života. Jednou provždy jsme nasměrováni k plnosti, protože ve vzkříšeném Kristu i my jsme vzkříšeni.“
Citací slov z první apoštolské exhortace papeže Františka Evangelii gaudium papež Lev připomněl, že Kristovo vzkříšení „není událostí minulosti; obsahuje životodárnou sílu, která prostupuje tento svět“. Tam, kde se vše zdá být mrtvé, náhle vyraší znamení vzkříšení – je to neodolatelná síla. Často se zdá, že Bůh neexistuje: všude kolem nás vidíme přetrvávající nespravedlnost, zlo, lhostejnost a krutost. „Je však také pravda, že uprostřed temnoty vždy vyraší něco nového a dříve či později přinese ovoce“ (č. 276).
„Velikonoce jsou novým stvořením, které je dílem Vzkříšeného Pána; jsou novým začátkem, jsou životem, který se konečně stal věčným díky Božímu vítězství nad starým nepřítelem,“ dodal Svatý otec.
„A právě tohoto zpěvu naděje je nám dnes zapotřebí. My jej spolu s vzkříšeným Kristem musíme nést po cestách světa. Běžme tedy jako Marie Magdalská, hlásejme ho všem a nesme ve svém životě radost ze vzkříšení, aby všude tam, kam dosáhl přízrak smrti, mohlo zazářit světlo života,“ uzavřel papež své kázání.
Svatopetrské náměstí během slavnostní bohoslužby zdobilo více než 65 tisíc tulipánů, narcisů a hyacintů; 7 800 květin různých druhů doplněných o více než 1 200 větví plumosy a dlouhé vrbové kočičky. Letos uplynulo 40 let, kdy Nizozemsko poprvé věnovalo papeži na Velikonoce tento květinový dar. Iniciativu podporují nizozemští květináři a dobrovolníci ve spolupráci s Nizozemskou biskupskou konferencí a nadací „Bloemenpracht Rome“.
Zdroj: Vatican News, anglická sekce