V návaznosti na apoštolskou exhortaci Querida Amazonia se v amazonské oblasti zformovala Církevní konference Amazonie (CEAMA). Nejedná se o biskupskou konferenci v obvyklém slova smyslu, nýbrž o specifický způsob prožívání synodality v této rozsáhlé oblasti. CEAMA spojuje nejen biskupy, ale i kněze a laiky, řeholníky a řeholnice. V kolumbijské Bogotě se ve dnech 16.–20. března koná již šesté generální shromáždění CEAMA. Lev XIV. je oslovil prostřednictvím videoposelství.
Jako své motto zvolilo generální shromáždění CEAMA slova proroka Izaiáše: „Hle, činím něco docela nového a už to raší. Nevíte o tom?“ (Iz 43,19) Symbolem je květ mučenky, passiflora, na což Lev XIV. poukázal v souvislosti s Kristovým utrpením i s aktuálními hrozbami pro Amazonii, která trpí zneužíváním a vykořisťováním. Právě zde se má projevit prorocká úloha církve, která „hlásá kérygma a nový život v Kristu, je nablízku trpícím, chrání dílo stvoření a respektuje život ve všech jeho podobách, především život lidský“.
Svou znalost místního prostředí papež Lev využil, když přirovnal působení církve k pralesnímu stromu shihuahuaco (což je lokální pojmenování obvyklé v jižním Peru). Tento obří strom „roste pomalu, ale žije dlouhá staletí“ a stává se „bezpečným útočištěm“ pro nejrůznější živočišné druhy. „To nám může pomoci pochopit, po čem církev touží: stát se znamením jednoty v různosti a bezpečným útočištěm, které rodí a chrání život,“ vysvětlil Lev XIV.
Účastníky generálního shromáždění CEAMA papež vyzval, aby „načrtli podobu církve s amazonskou tváří“. Připomněl Dokument z Aparecidy, vybízející k inkulturaci, jejímž prostřednictvím „se církev obohacuje o nová vyjádření a hodnoty, odhaluje a oslavuje Kristovo tajemství stále účinnějším způsobem“ a přispívá tak ke své katolicitě „nejen geograficky, ale také kulturně“. S odkazem na exhortaci Querida Amazonia a na slova sv. Jana Pavla II. zdůraznil, že inkulturace „je nesnadná, ale nezbytná cesta“: „Je potřeba odvážně přijmout novost Ducha, která je stále schopna utvářet věci nové z nevyčerpatelného pokladu Ježíše Krista.“ (čl. 69)
Identita pastýřů i věřících v Amazonii, uvedl závěrem Lev XIV., je identita misionářských učedníků. Proto všechny zúčastněné povzbudil: „Zasévejte nadále do půdy zavlažené krví tolika mužů i žen, vašich předchůdců, kteří se ve spojení s utrpením Kristovým stali kořenem »obřího stromu«, jenž v Amazonii vyrůstá.“