Na první zářijovou neděli vedl papež Lev XIV. polední modlitbu na Svatopetrském náměstí. Vyšel v ní z dnešních liturgických textů, zvláště pak z 2. mešního čtení (Řím 13,8–10), které shrnuje všechna přikázání do jediného: Miluj.
Lev XIV. připomněl závazek odpouštění a lásky, zakomponovaný i do modlitby Páně: „Vzájemné odpuštění dlužíme jeden druhému […] Je to dluh vzájemné lásky.“ Pozornost, kterou věnujeme druhým lidem, starost o druhé nás „činí svobodnějšími a odpovědnějšími“.
Na základě evangelního textu (Mt 18,15–20) poukázal papež na „dvojí způsob, jak uskutečňovat vzájemnou lásku“, totiž bratrské napomenutí a vzájemný soulad. „Vzácné a příliš často zapomínané umění“ bratrského napomenutí, které vyžaduje „otevřený a postupný“ způsob jednání, znamená „čelit realitě a proměňovat problémy a konflikty v cesty k růstu“, i když „nářek a nadávky jsou snazší, ovšem nejsou schopny nic vytvořit a jen paralyzují mnohé situace“.
Vzájemný soulad, hledání společné cesty se pak podle Lva XIV. týká nejen řešení konfliktů. Ježíšův slib „shodnou-li se dva z vás na čemkoli a budou o to prosit, dostanou to od mého nebeského Otce“ (srov. Mt 18,19) předpokládá, že „můžeme mít společné touhy, společná trápení, společné naděje a prostřednictvím modlitby růst k jednotě“. Papež Lev k tomu dodává: „Z Boží milosti jsme bratry a sestrami, kteří mohou najít společnou řeč: setkáváním, odpouštěním a vzájemným nasloucháním v Pánu.“
Po modlitbě Anděl Páně připomněl papež Lev s bolestí nové oběti konfliktu na Ukrajině, zvláště pak v důsledku útoků na civilní infrastruktury. „Mé srdce se spojuje s utrpením tohoto lidu, který už řadu let žije v úzkosti a strachu. Opakuji svou výzvu, aby přestalo násilí, zastavilo se ničení a srdce aby se otevřela dialogu a míru!“ Připojil pak také pozdravy poutníkům z různých míst světa a povzbudil k modlitbám jak za ukončení válečných konfliktů, tak o Boží pomoc do nového školního roku a k návratu k běžným povinnostem.
zdroj: vatican.va