Ve středu 27. května při generální audienci pokračoval papež Lev XIV. v sérii katechezí s tématem II. vatikánského koncilu. Navázal na slova z minulého týdne, kdy poprvé při katechezi otevřel téma liturgické konstituce Sacrosanctum concilium. Audienci zahájila slova písma z listu Římanům (15,4–6).
Dnes se papež Lev věnoval otázce vztahu mezi tradicí a reformou, zvláště co se liturgie týče. Odkázal se na své předchůdce Pia XII., sv. Jana Pavla II. a Benedikta XVI. Z Piovy encykliky zdůraznil pojetí církve coby živého organismu, který právě proto prochází organickým vývojem a růstem. Toto sebepochopení církve pak dal do přímé souvislosti s postojem Koncilu vůči potřebným liturgickým reformám: „V naprosté shodě a kontinuitě s tímto principem pojal Koncil v úvodu do konstituce Sacrosanctum concilium (SC) za »svůj zvláštní úkol postarat se také o obnovu a rozvoj liturgie«.“ (SC 1)
Lev XIV. také připomněl slova Benedikta XVI. o tradici a pokroku, které se navzájem nevylučují, nýbrž naopak navzájem integrují. „Tradice je jako řeka, která má v sobě jak svůj pramen, tak také své ústí,“ citoval Lev jednu z Benediktových promluv.
Důležitým kritériem podle papeže Lva je prospěch církve jako celku: ať již se společenství církve odhodlá k organické změně, nebo naopak k zachování stávajících podob, je nezbytné, aby se tak dělo ve prospěch tohoto společenství, nikoli k dezorientaci. K takovému postupu vybízí právě Koncil, dodal papež: „Rozvoj zmiňovaný koncilní konstitucí [SC] v žádném případě neoslabuje společenství církve – naopak, usiluje ho upevnit a podpořit.“ A každý, kdo se věnuje svému úkolu ve slavení liturgie, má si uchovávat „postoj otevřenosti a důvěry v Boha v pokoře před jeho velikostí i upřímné věrnosti církevnímu společenství“, uzavřel Lev XIV.
zdroj: www.vatican.va