Lev XIV.: Umělá inteligence se musí rozvíjet s úctou k lidským a společenským hodnotám

V poselství podepsaném vatikánským státním sekretářem Pietrem Parolinem u příležitosti konference AI for Good Summit 2025 v Ženevě papež Lev XIV. znovu zdůrazňuje potřebu koordinovaného řízení nových technologií na místní i globální úrovni. Ačkoli uznává schopnost těchto technologií vykonávat úkoly rychle a efektivně, připomíná, že nemohou nahradit morální rozlišování ani bohatství autentických mezilidských vztahů.

Lidstvo se dnes nachází na rozcestí. Na jedné straně stojí potenciál umělé inteligence, schopné plnit úkoly s neuvěřitelnou rychlostí a účinností, na straně druhé její neschopnost činit morální rozhodnutí a navazovat skutečné lidské vztahy. Cesta, kterou je třeba se vydat, podle papeže vede přes koordinované řízení na lokální i globální úrovni, které by směřovalo vývoj nových technologií v souladu se skutečnými společenskými hodnotami.

To je jádrem poselství papeže Lva XIV., které podepsal vatikánský státní sekretář kardinál Pietro Parolin a které bylo zasláno 10. července u příležitosti summitu AI for Good Summit 2025. Summit se koná od 7. do 11. července v Ženevě a pořádá jej Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) ve spolupráci s některými agenturami OSN a pod záštitou švýcarské vlády. Jde o akci zahrnující projevy, panelové diskuse, workshopy a prezentace, jejímž cílem je podporovat řešení, která začleňují umělou inteligenci do výzev globálního rozvoje.

Poselství začíná papežovým blahopřáním k 160. výročí založení Mezinárodní telekomunikační unie a oceněním jejího dlouhodobého úsilí o podporu globální spolupráce, aby přínosy komunikačních technologií mohli využívat lidé po celém světě. Papež zdůrazňuje, že výzva spojit lidskou rodinu prostřednictvím dostupných komunikačních prostředků je zvlášť důležitá ve venkovských a nízkopříjmových oblastech, kde zhruba 2,6 miliardy lidí stále nemá k těmto systémům přístup.

Lidstvo podle papeže stojí na rozcestí před obrovským potenciálem digitální revoluce vedené umělou inteligencí. Její dopady jsou hluboké a dalekosáhlé a zasahují do oblastí, jako je vzdělávání, práce, zdravotnictví, veřejná správa, armáda či komunikace. Tato nová éra vyžaduje odpovědnost a schopnost rozlišovat, aby bylo možné budovat mosty dialogu, podporovat bratrství a zajistit, že umělá inteligence zůstane ve službách celého lidstva. Nové technologie se neustále vyvíjejí, jsou schopné se samostatně přizpůsobovat a činit čistě technická rozhodnutí na základě algoritmů. Je proto důležité zohlednit dopady technologií na člověka, etiku a společenské hodnoty a vytvořit pravidla, která je ochrání. 

Ačkoli umělá inteligence dokáže napodobovat některé aspekty lidského myšlení a vykonávat úkoly s mimořádnou účinností, není schopna skutečného morálního rozhodování ani vytváření opravdových mezilidských vztahů. Rozvoj těchto technologií proto musí jít ruku v ruce s respektem k lidským a společenským hodnotám, s čistým svědomím a s růstem lidské odpovědnosti. Není náhodou, že právě tato doba přináší otázky o tom, co znamená být člověkem a jaká je úloha lidstva ve světě.

Papež zdůrazňuje, že odpovědnost za etické využívání technologických systémů spočívá především na vývojářích, správcích a dozorujících institucích. Část odpovědnosti však nese i každý uživatel. Z toho vyplývá výzva k vytváření právních rámců, které staví člověka do středu pozornosti a přesahují pouhá kritéria užitečnosti nebo účinnosti. Papež vyzývá k důslednému hledání etiky a k prosazování správy založené na společném uznání lidské důstojnosti a základních svobod.

V tomto smyslu papež odkazuje na pojem tranquillitas ordinis – pokoj řádu – jak jej vymezil svatý Augustin ve svém díle De Civitate Dei. Tento princip označuje za horizont, který bychom nikdy neměli ztratit ze zřetele.

Zdroj: Vatican News, italská sekce, redakčně upraveno