Ve své katechezi při generální audienci 30. září se papež Lev ohlédl za svou apoštolskou cestou do Francie. Zhodnotil návštěvu Paříže, Lurd i Met, zmínil vzorový příklad spolupráce mezi církví a civilním sektorem při rekonstrukci katedrály Notre-Dame a vrátil se k řadě jedinečných setkání, které na cestě prožil. Za klíčový, shrnující pojem své návštěvy označil „znovuzrození“.
Katedrála Notre-Dame byla podle papeže Lva zářným příkladem takového znovuzrození. Uvedl ji také jako příklad „součinnosti v zájmu společného dobra, která by měla být normou pro instituce, představitele politické a sociální moci i držitele občanské a ekonomické odpovědnosti“, jak zdůraznil také při své návštěvě pařížského sídla UNESCO.
Slavení nešpor v pařížské katedrále, „slavnostní a zároveň radostnou liturgii“, Lev XIV. srovnal s vigilií s mladými lidmi na pařížském stadionu. Obě události „spojovala církev, kterou netvoří kameny či cement, ale lidé milující Ježíše Krista, protože jsou jím milováni“. Papež zmínil otevřenost mladých lidí vůči zpěvu a hlasitému volání i tichu a naslouchání s výrazem „touhy po pravdě a lásce“. Jak papež připomněl: „Těmto lidem jsem s radostí řekl: Jste světci a světicemi Francie!“
Kromě návštěvy domova pro potřebné Maison Bakhita a vystoupení v rámci provinciálního synodálního shromáždění, kde papež povzbudil katechumeny a nově pokřtěné coby „radostné překvapení od Boha“, zmínil Lev XIV. také mši na pařížském náměstí Svornosti, jejíž účastníci zaplnili nejen toto prostranství, ale i celou dvoukilometrovou třídu Champs-Elysées. To, že všichni měli přístup k přijetí eucharistie, vyzdvihl papež jako „skutečnou rekonstrukci, obnovu církve“.
V ohlédnutí za návštěvou Lurd zmínil papež zásadní rozměr lidství, které nelze zbavit jeho důstojnosti. Právě Lurdy, místo, kde tolik poutníků hledá zdraví těla i duše, jsou v tomto ohledu „svatyní civilizace lásky pro celý svět“. Cesty k uzdravení a k prevenci chce papež s celou církví hledat i ve vztahu k fenoménu zneužívání a k jeho obětem, s některými z nichž se v Lurdech sešel.
Mety, poslední zastávku své cesty, přirovnal Lev XIV. opět k pařížské katedrále: „Čím byl pro Notre-Dame zničující požár, tím byla pro tento region a pro celou Evropu druhá světová válka.“ Obnovu poválečné Evropy pak spojil s křesťanskými kořeny základních principů evropské integrace, které zůstávají „základem a životodárnou mízou“ pro evropský projekt. Papež také zdůraznil nezbytnost dialogu, a to i mezináboženského, s odkazem na setkání s náboženskými představiteli právě v Metách.
V závěru generální audience pozdravil Lev XIV. přítomné poutníky v několika světových jazycích. Zmínil zvláště Tigrajský region v Etiopii, kde opět propukly násilné konflikty. K humanitární pomoci vyzval světové společenství a zdůraznil, že „ozbrojené konflikty nikdy nevyřeší problémy; jen je zhorší“. Připojil proto „srdečnou prosbu pro všechny strany konfliktu, aby se rozhodly pro cestu dialogu“.
zdroj: vatican.va