Marko Ivan Rupnik propuštěn z Tovaryšstva Ježíšova

Delegát pro mezinárodní římské domy a díla Tovaryšstva Ježíšova, otec Johan Verschuerena SJ v otevřeném dopise potvrdil, že kněz Marko Ivan Rupnik nepodal odvolání proti dekretu o propuštění z řádu, který mu byl doručen 14. června letošního roku. Po uplynutí třicetidenní odvolací lhůty tedy přestává být členem Tovaryšstva. Jezuité se zároveň distancují od Centra Aletti.

"Kněz Marko Rupnik již není jezuitským řeholníkem". Napsal v otevřeném dopise delegát pro mezinárodní římské domy a díla Tovaryšstva Ježíšova P. Johan Verschueren. Informuje dále, že uplynulo třicet dní kanonické lhůty, v nichž se mohl Rupnik odvolat proti dekretu o propuštění z Tovaryšstva Ježíšova, který podepsal generál řádu a byl doručený 14. června 2023. P. Verschueren konstatuje, že Rupnik sice předložil svou žádost o opuštění Tovaryšstva již letos v lednu, ale vysvětluje, že tato žádost mu nikdy nezakládala právo, aby jí ze strany jezuitů bylo vyhověno, protože sliby složené v Tovaryšstvu Ježíšovu ho zavazovaly k celoživotnímu úsilí o poslušnost.

Jezuitský představený dále upřesňuje, že Tovaryšstvo nechtělo vyhovět žádosti, protože Rupnika chtělo volat k odpovědnosti vhledem k tak početným obviněním, a vyzvat ho, aby nastoupil cestu pravdy a konfrontace se zlem, z něhož byl viněn tolika lidmi, kteří se cítili zraněni. Vzhledem k tomu, že Rupnik na tuto výzvu nereagoval, byli nuceni ho propustit z Tovaryšstva Ježíšova. 

Delegát mezinárodních římských domů a děl, který byl zároveň Rupnikovým představeným, vyjadřuje rovněž hlubokou lítost nad “vytrvalou a tvrdošíjnou neschopností" bývalého spolubratra konfrontovat se s hlasem tolika lidí, kteří se cítili zraněni, uraženi a poníženi jeho chováním a jednáním vůči nim. Dodává nicméně, že tím nechce popírat dobro, které vykonal, a duchovní plody, jejichž byl prostředníkem pro mnoho dalších žen a mužů v církvi.

P. Verschueren se vyjadřuje také k hlasům požadujícím kanonický proces, který by vedl k Rupnikově laicizaci. Uvádí, že tento krok nepřísluší kompetenci Tovaryšstva Ježíšova, nýbrž Svatého stolce. Zároveň přiznává, že bylo vždy jeho přáním, jakožto představeného, “zahájit proces, který by zaručil soudní zjištění skutečností, právo na obhajobu a následný trest (nebo případné zproštění viny),” a dodává, že různé důvody, včetně současných limitů obsažených v předpisech pro podobné situace, to neumožnily.

Jezuité se distancují od římského centra Aletti

P. Verschueren na závěr potvrzuje, že jezuité se chtějí distancovat, rovněž po právní stránce, od římského Centra Aletti a formálně opouštějí veřejné sdružení věřících, které nese stejné jméno. Zároveň deklaruje, že Tovaryšstvo bude hledat co nejlepší způsob, jak zrušit partnerské vztahy s tímto Centrem, kde mimo jiné již nesídlí jezuitská komunita, a to také ve spolupráci s římským vikariátem, pod jehož jurisdikci nyní Centrum Aletti spadá. Na závěr jezuitský představený vyjadřuje solidaritu všem, kdo se “cítili a cítí být zranění tímto naším někdejším spolubratrem" a ujišťuje o připravenosti Tovaryšstva hledat společně s nimi cesty, které by jim přinesly pokoj a vnitřní smíření.