Ve svém poselství k Světovému dni míru 2026 se papež Lev XIV. zabývá eskalací války, zbrojením a strachem v mezinárodních vztazích a znovu zdůrazňuje odpor církve k odstrašování založenému na vojenské síle. Vyzývá k odzbrojení, dialogu a obrácení srdcí jako nezbytným podmínkám pro trvalý a neozbrojený mír.
V souvislosti s oslavou Světového dne míru 1. ledna papež Lev XIV. reflektuje svět poznamenaný strachem, militarizací a hrozbou války. Ve svém prvním poselství k této příležitosti se zabývá závažností současné situace a navrhuje vizi míru, který je „neozbrojený a odzbrojující“ a který odolává násilí nikoli silou, ale morální jasností, dialogem a obrácením srdcí.
„Pokoj vám!“ – pozdrav vzkříšeného Krista – je ústředním bodem poselství. Papež Lev XIV. píše, že tato slova „nejen vyjadřují touhu po míru, ale skutečně přinášejí trvalou proměnu v těch, kteří je přijímají“, a potvrzuje, že křesťanský mír je aktivní a rušivý ve svém odmítání násilí.
Papež varuje, že když společnosti ztratí z dohledu mír jako žitou realitu, přijímají narativy, v nichž se válka jeví jako nevyhnutelná, dokonce nezbytná.
„Myšlenka odstrašující síly vojenské moci,“ poznamenává papež, „je založena na iracionalitě vztahů mezi národy, které nejsou postaveny na právu, spravedlnosti a důvěře, ale na strachu a dominanci silou.“ Poznamenává, že tento přístup nepřináší bezpečnost, ale upevňuje nestabilitu a udržuje strach.
Papež Lev XIV. cituje svatého Jana XXIII. a připomíná, jak dnes lidé žijí „v neustálém strachu“, vědomi si toho, že již existují zbraně schopné katastrofického ničení a že válka může vypuknout „náhodou a za nepředvídatelných okolností“. Uvádí konkrétní čísla a poznamenává, že globální vojenské výdaje vzrostly jen v roce 2024 o 9,4 procenta a dosáhly 2,7 bilionu dolarů – prostředky směřující spíše na nástroje smrti než na lidský rozvoj.
Poselství zdůrazňuje posun v politických a kulturních postojích, kdy je připravenost na válku považována za rozumnou a odzbrojení za naivní. Papež Lev XIV. píše: „Když mír není realitou, která se žije, pěstuje a chrání, pak se agresivita šíří do domácího a veřejného života.“ Varuje, že tato normalizace konfrontace dominuje globální politice a podkopává diplomacii a mezinárodní právo.
Papež se také zabývá rolí nových technologií, včetně umělé inteligence, ve vojenském rozhodování. Nazývá to „destruktivní zradou právních a filosofických principů humanismu“, protože stroje přebírají stále větší odpovědnost za rozhodnutí o životě a smrti, zatímco ekonomické zájmy pohánějí zbrojení.
Papež opět cituje svatého Jana XXIII. a zdůrazňuje, že odzbrojení musí přesahovat oblast zbraní. „Pokud tento proces odzbrojení nebude důkladný a úplný a nedosáhne až k duším lidí, není možné zbrojení zcela zastavit.“
Trvá na tom, že strach je třeba řešit u kořene prostřednictvím obnovy mysli a srdce, nahrazením podezření důvěrou. Skutečný mír, píše, „nemůže spočívat v rovném množství zbraní, ale pouze ve vzájemné důvěře.“
Svatý otec zdůrazňuje, že mír není utopií, ale volbou – osobní, společenskou a politickou. Cituje papeže Františka a varuje před narativy, které prezentují násilí jako nevyhnutelné, a poznamenává, že takové narativy jsou nástroji nadvlády.
Poselství končí vizí naděje a připomíná biblický slib, že meče budou přeměněny na pluhy. V jubilejním roce naděje papež Lev XIV. vyzývá lidstvo, aby zahájilo „odzbrojení srdce, mysli a života“ a důvěřovalo, že Boží sliby vyžadují odpovědnost.
„Mír existuje; chce v nás přebývat. Úkolem není jej vytvářet, ale přijmout jej – a dovolit mu, aby nás odzbrojil“.
Zdroj: Vatican News, anglická sekce