Papež Lev XIV. ve svém poselství ke Světovému dni modliteb za péči o stvoření, který připadá na 1. září, upozorňuje, že důsledky válek zasahují daleko za hranice bojišť a přetrvávají po celé generace. Vyzývá proto k obnově lidského srdce, péči o stvoření a budování míru založeného na pravdě, dialogu, spravedlnosti a milosrdenství.
„Namísto válečných zbraní nám Bůh pokoje dává sílu uzdravovat, smiřovat a budovat civilizaci lásky,“ píše papež Lev XIV. v poselství ke Světovému dni modliteb za péči o stvoření, které bylo vydáno 20. srpna. Církev tento den modlitby a reflexe prožívá 1. září.
Letošním tématem jsou slova proroka Izaiáše: „Zkují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože“ (Iz 2,4). Podle papeže jsme povoláni chránit různé „ekosystémy“, které nám byly svěřeny: ekosystémy přírody, mezilidských vztahů i samotného lidského srdce.
„Skutečnými nástroji k budování míru nejsou zbraně ničení, ale pravda, dialog, trpělivost, dobrota, spravedlnost, milosrdenství, porozumění, péče a láska,“ zdůrazňuje Svatý otec. Tyto hodnoty podle papeže vyrůstají ze srdce formovaného evangeliem a posilovaného Boží milostí. Jedině ony mohou proměňovat jednotlivce, obnovovat společenství a uzdravovat rány světa.
Papež připomíná, že lidstvo dnes čelí mnoha krizím a velkému lidskému utrpení. Zároveň se stále rychleji narušuje harmonická rovnováha stvoření. Tyto jevy podle něj nelze oddělovat.
„Nejsou to nesouvisející skutečnosti, ale jediné volání po uzdravení a míru, které vychází ze zraněného světa,“ uvádí Lev XIV. Pokud se tohoto úkolu ujmeme s pokorou a vírou, můžeme se podle něj stát spolupracovníky na Božím díle obnovy.
Bůh života, který se zjevil v Ježíši Kristu, nabízí pokoj, jaký svět dát nemůže: „Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám“ (Jan 14,27). Tento pokoj není povrchní ani pomíjivý, ale vychází z trvalé Kristovy lásky a jeho péče o každého člověka.
Příslib pokoje však podle papeže ostře kontrastuje se situací v mnoha částech světa, kde je stále velké množství prostředků věnováno násilí a válce.
„Válka zanechává rány, které sahají daleko za bojiště,“ varuje papež. Bere lidské životy, rozděluje rodiny a nutí miliony lidí opustit své domovy. Prohlubuje tak strach, nespravedlnost a rozdělení a zanechává po sobě sociální i ekologickou zkázu, jejíž následky přetrvávají po celé generace.
Ozbrojené konflikty a ničení životního prostředí podle Lva XIV. vytvářejí začarovaný kruh. Války ničí ekosystémy, znečišťují základní zdroje, jako jsou vzduch a voda, a ohrožují potravinovou bezpečnost. Tím dále prohlubují chudobu a nerovnost a vyvolávají nové sociální napětí, které může vést k dalším konfliktům.
„Válka navíc vytváří rány, které poškozují celé předivo života. Ubližuje nejen jednotlivcům a společenstvím, ale také širší síti jejich vztahů s celou lidskou rodinou a jejich souladu se stvořením,“ píše Svatý otec.
Válka je podle něj projevem hlubšího selhání člověka, který nedokáže žít k Božímu obrazu, respektovat život a pečovat o zemi, jež mu byla svěřena. Nejde tedy pouze o selhání politické, ale také morální a duchovní. Válka, zakořeněná v nezřízených touhách a zneužívání lidské svobody a moci, se stává popřením evangelia pokoje.
Rány způsobené válkou a ničení země jsou podle papeže úzce spjaty se stavem lidského srdce. K vybudování pokojné společnosti proto nestačí pouze reforma institucí a struktur.
„Abychom mohli budovat pokojnou společnost, potřebujeme nejen reformovat struktury, ale také obnovit svá srdce,“ zdůrazňuje Lev XIV.
Hluboké příčiny konfliktů a vykořisťování stvoření spatřuje v etické a kulturní krizi, ke které patří ztráta vědomí vlastních hranic, touha ovládat druhé, snaha o okamžitý zisk a neschopnost rozpoznat důstojnost každého člověka, kterou mu dal Bůh.
Potřebná je proto osobní i společná konverze – návrat k Bohu, který uspořádává lidské touhy, uzdravuje rány a pomáhá člověku růst v ctnostech. „Bez této vnitřní proměny zůstane mír křehký a krátkodobý. Kde se však obnovují lidská srdce, začínají se otevírat nové možnosti,“ uvádí papež.
To, co bylo dosud využíváno k ničení, může být podle Lva XIV. zaměřeno na ochranu života, péči o chudé, nasycení hladových a ochranu stvoření. Právě v tom spočívá cesta skutečné ekologické konverze, při níž se setkání s Ježíšem Kristem promítá také do vztahu člověka k okolnímu světu.
Mír začíná v lidském srdci a odtud se šíří do mezilidských vztahů, společenství i celého světa. Přestože jsou současné výzvy obrovské, Bůh podle papeže nenechává lidstvo bez prostředků k uzdravení a proměně.
„Kéž nám Pán dá odvahu kráčet po této cestě, aby v naší době byly meče skutečně přetaveny v radlice, příslib evangelia mohl hlouběji zakořenit v našem světě a Kristův pokoj zavládl nad celým stvořením,“ uzavírá papež Lev XIV. své poselství.
Celý překlad poselství do češtiny se připravuje.
Zdroj Vatican News, anglická sekce