Čtvrtá neděle velikonoční, tradičně nazývaná Neděle Dobrého pastýře, připomíná Krista jako toho, který zná své ovce, vede je a dává za ně svůj život. Církev v tento den zároveň slaví Světový den modliteb za povolání.
Evangelium této neděle představuje Ježíše jako Dobrého pastýře, který své ovce zná jménem a vede je k plnosti života. Tento obraz vyjadřuje hluboký vztah mezi Kristem a člověkem, založený na důvěře, blízkosti a lásce.
Neděle Dobrého pastýře je zároveň výzvou k modlitbě za nová duchovní povolání. Věřící jsou zváni, aby prosili za ty, kdo jsou povoláni ke kněžství, řeholnímu životu i dalším formám služby v církvi. Je to také příležitost k zamyšlení nad vlastním povoláním a místem v životě církve.
Téma Dobrého pastýře připomíná, že církev potřebuje pastýře podle Kristova srdce – ty, kdo jsou připraveni sloužit druhým, naslouchat jim a doprovázet je na jejich životní cestě. Zároveň zdůrazňuje, že každý pokřtěný je povolán být svědkem evangelia ve svém každodenním životě.
V době, kdy mnohé společnosti čelí nejistotám a hledání smyslu, zaznívá poselství Dobrého pastýře jako výzva k důvěře a naději. Kristus zůstává tím, kdo člověka provází, posiluje a vede i v náročných chvílích. On sám se v Janově evangeliu nazývá Dobrým pastýřem (Jan 10); pasáže z tohoto evangelia zaznívají každý rok právě o 4. velikonoční neděli, které daly její jméno.
Každý rok také papežové zasílají celé církvi posleství právě ke Dni modliteb za povolání (letos již třiašedesátému). Poselství papeže Lva XIV., první za jeho pontifikátu, najdete zde.