Nepřístupné podzemí olomoucké katedrály vydalo nová svědectví

Nedestruktivní výzkum a dokumentace podzemí olomoucké katedrály sv. Václava byly zahájeny již v loňském roce. Průzkumná minisonda nejprve zaznamenala rozsáhlou podzemní kryptu v hlavní lodi kostela, kde detailně zdokumentovala zbytky románského zdiva. Do lomené chodby vedoucí dále jižním směrem se však podařilo pouze nahlédnout.

Teprve přednedávnem pak proběhl její detailní průzkum spolu s další hrobkou nacházející se na druhém konci. V ní se podařilo zdokumentovat větší množství pohřbů, včetně dvou luxusních cínových sarkofágů ze 16. století. Vědci se domnívají, že právě zde odpočívá arcibiskup Stanislav Pavlovský (1579–1598). Průzkumníci během prací pořídili velké množství záběrů, které nyní budou specialisté zpracovávat. Už nyní je ale jisté, že badatelé získali nová, dosud neznámá zjištění o historii Olomouce i celé diecézi.

Překvapení v hrobce

„Primárním cílem a účelem průzkumu bylo zjištění stavu nepřístupného podzemí. Šlo tedy o eliminaci nebezpečí negativních projevů neznámého podzemí na povrchu. Ochranu majetku a zdraví lidí, kteří se v chrámu pohybují,“ řekl geoinformatik Jiří Šindelář, který zodpovídá za technickou část výzkumu.

„Nejzajímavějším zjištěním z hlediska historie svatováclavského návrší a potažmo celé Olomouce je exaktní potvrzení a zaměření románského kvádříkového zdiva v severozápadním rohu centrální krypty a také fakt, že hrobka biskupa Stanislava Pavlovského stále existuje a je v relativně dobrém stavu. Předpokládalo se totiž, že byla v minulosti zasypána nebo zalita betonem. Velkým překvapením pak bylo objevení a dokumentace dvou unikátních cínových schrán ze 16. století, z nichž jedna patří významnému olomouckému biskupovi Stanislavu Pavlovskému a druhá jeho otci,“ uvedla vedoucí výzkumu, historička umění a kurátorka Muzea umění Olomouc Simona Jemelková.

V kryptě pod hlavní lodí je podle ní uloženo větší množství novověkých pohřbů v polorozpadlých dřevěných rakvích. V některých případech se podařilo zdokumentovat i části osobní výbavy zemřelých. Nejzajímavějším zjištěním z tohoto velikého podzemního prostoru (více než 40 m²) je exaktní potvrzení existence románského kvádříkového zdiva v severozápadním rohu podzemní místnosti. „Znamená to, že až sem musela zasahovat původní románská krypta staršího kostela (románského předchůdce dnešní katedrály), nebo se může jednat o relikt původní pohřební komory knížecí rodiny z Olomouce (tzv. olomouckých Přemyslovců). Z historických pramenů je totiž známa lokalizace přemyslovské hrobky ‚pochováni byli uprostřed chrámu‘, což by na pozici románského zdiva v dnešní velké kryptě odpovídalo,“ sdělila Jemelková.

Rozpadlé rakve i cínové sarkofágy

Z velké krypty vede dlouhá podzemní chodba jižním směrem. Podle historických zpráv a starých kartografických dokumentů spojovala kryptu s hrobkou Pavlovských pod boční kaplí sv. Stanislava. Doposud však nebylo jisté, zda ještě hrobka Pavlovských existuje. Nepotvrzené historické prameny naznačovaly, že mohla být v minulosti destruována, zasypána, nebo dokonce zalita betonem. Průzkum a měřická dokumentace v roce 2024 ukázaly, že chodba ústí do další větší podzemní místnosti. I na velkou vzdálenost (více než 8 m) přitom bylo rozpoznáno světlé víko nějaké truhly.

Proto se badatelé do podzemí olomoucké katedrály vrátili na počátku roku 2025 s cílem zdokumentovat stav hrobky pod jižní (boční) kaplí sv. Stanislava. Hrobka o půdorysu 26 m² je zaklenuta valenou klenbou. Světlá výška prostory je 2,2 m a vrchol klenby se nachází 0,6 m pod podlahou kaple. Nikde v podzemní místnosti nebylo zaznamenáno žádné statické porušení, ani stopy po zaplavení podzemí spodní vodou. Ve východní stěně je zdokumentováno původní větrací okno. Tento otvor také využili v minulosti dělníci při některé ze stavebních kampaní chrámu k tomu, aby se zbavili přebytečného stavebního rumu.

Uvnitř pohřební komory bylo zdokumentováno větší množství rozpadlých dřevěných rakví. Nejlépe dochovaná je dřevěná truhla u východní stěny. Mezi prkny rozpadlé truhly byla rozpoznána kovová autentika o velikosti cca 25 cm x 15 cm s uvedeným rokem 1780. U jižní stěny jsou zdokumentovány dvě cínové rakve (nebo sarkofágy). V obou případech se jedná o výjimečné doklady uměleckořemeslné práce ze 16. století. Bohatě reliéfně, ale i rytím a tepáním, zdobené truhly snesou srovnání jen s několika málo podobnými objekty, které známe z českého prostředí. Ukazují na vysoké společenské postavení pohřbených. Po kritické konfrontaci nálezové situace s historickými prameny lze cínové truhly ztotožnit s pohřbem významného olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského a jeho otce.

Na průzkumu nepřístupného podzemí katedrály sv. Václava v Olomouci dlouhodobě spolupracují Muzeum umění Olomouc, společnost Naše historie a Arcibiskupství olomoucké. Primárním účelem je ověření technického stavu podzemí chrámu z hlediska statických poměrů, rizika zatopení spodní vodou či zasažení biologickými depozity (např. dřevokazné houby apod.). Nadstavbově však výzkum přináší řadu poznatků z historie chrámu i širšího okolí. Nové objevy budou veřejnosti podrobněji představeny v nejbližší době.