Hybridní hrozby, dezinformační kampaně i válka jen pár set kilometrů za hranicemi Česka. Jak této době rozumět, jak obstát a o co se lze opřít? To rozebírá v novém knižním rozhovoru s názvem „Dobro musí mít navrch“ novinář Tomáš Kutil s plzeňským biskupem Tomášem Holubem.
„Kniha vede čtenáře od konkrétních zkušeností a současných konfliktů k základním otázkám spravedlnosti, odpovědnosti, lidské důstojnosti, odpuštění a naděje. Připomíná, že křesťanský realismus počítá s mocí a rafinovaností zla, ale nikdy nepřestává věřit v sílu dobra,“ píše v úvodu teolog Albert-Peter Rethmann, který Holubovi před lety vedl doktorskou práci.
Kniha zachycuje také vznik duchovní služby u české armády a práci kaplana ukazuje velmi zblízka – jak vychází s vojáky, čím je pro ně užitečný a s jakými překážkami se potýkal a potýká. Biskup Holub se dělí i o velmi osobní zkušenosti při setkání s hrůzami války a jak říká „Pandořinou skříňkou zla“. A zdůrazňuje, že etika válečného konfliktu je vždy jen malou součástí etiky míru a že válka musí být až tou poslední možností.
Rozhovor se věnuje také terorismu, hybridním hrozbám, jaderným zbraním a nabízí pohled křesťanské etiky na současné vojenské konflikty na Ukrajině, v Gaze a v Íránu, popisuje i starší války na Balkáně, v Kuvajtu, v Afghánistánu a Iráku. Předkládá také východisko, jak se k současným hrozbám stavět. „Mír nevznikne jedním velkým gestem. Roste z mnoha konkrétních kroků, z ochoty naslouchat a rozlišovat, nést oběť, odpouštět a znovu budovat důvěru,“ shrnuje Rethmann.
Holubova kniha vychází jen krátce poté, co vyšel oficiální český překlad první encykliky papeže Lva XIV. Magnifica Humanitas (Vznešené lidství). „Kniha Dobro musí mít navrch je v zásadě prvním českým ucelenějším komentářem k tomuto zásadnímu papežskému dokumentu, který rozebírá konkrétní podněty papeže k tomu, aby nám lidem bylo spolu lépe,“ podtrhuje šéfredaktor Karmelitánského nakladatelství Pavel Mareš.
Tomáš Holub je historicky prvním kaplanem v novodobé české armádě. Působil na mírové misi v Bosně a Hercegovině a má zásadní podíl na vzniku vojenské duchovní služby, která funguje unikátním ekumenickým způsobem. Jako hlavní kaplan pak dnešní plzeňský biskup tuto službu řadu let vedl. K tématům spojeným s válkou a mírem má velmi blízko prakticky i odborně, absolvoval doktorské studium v Hamburku a v Římě. Věnoval a věnuje se především teroristickým hrozbám a úsilí o spravedlivý mír, jak je ve svém učení definuje katolická církev.