Novým patriarchou chaldejských katolíků se stal biskup mladší 60 let

Chaldejská katolická církev si zvolila nového patriarchu. Stal se jím biskup Emil Shimoun Nona, který přijal jméno Mar Pavel III. Nona. Volba proběhla během synody konané v Římě ve dnech 9.–12. dubna 2026 a otevírá novou kapitolu v historii jedné z nejstarších křesťanských komunit.

Synodě předsedal arcibiskup Habib Hormiz z Basry jako administrátor patriarchátu. Shromáždění se zúčastnili chaldejští biskupové z celého světa v době, kdy církev čelí nejen vnitřním změnám, ale i výrazným vnějším tlakům. Volba následovala po rezignaci kardinála Louise Raphaëla Saka, kterou papež přijal letos v březnu.

Nový patriarcha Mar Pavel III. Nona (58) má osobní zkušenost s dramatickými událostmi moderních dějin Blízkého východu. Jako arcibiskup Mosulu vedl svou komunitu až do roku 2014, kdy postup tzv. Islámského státu donutil tisíce křesťanů k útěku a on sám musel odejít do exilu. Tato zkušenost, sdílená mnoha chaldejskými věřícími, se stala důležitou součástí jeho pastorační identity.

Později byl papežem Františkem pověřen službou chaldejské diaspoře v Austrálii a na Novém Zélandu a nyní působí v Sydney. Ztělesňuje tak církev, která dnes stále více žije mimo své původní území.

Jeho zvolení má dvojí význam: naznačuje generační obměnu ve vedení církve a zároveň potvrzuje, že chaldejská církev je dnes zakořeněna na Blízkém východě, ale také výrazně formována svou globální diasporou.

Celosvětově má chaldejská církev přibližně jeden milion věřících, z nichž mnozí žijí mimo Irák. Křesťanská přítomnost v samotném Iráku přitom dramaticky poklesla – z více než 1,5 milionu v roce 2003 na přibližně 300 tisíc dnes. Války, nestabilita a násilí tento vývoj výrazně urychlily a církev dnes čelí zásadním otázkám své identity, poslání i samotného přežití.

Jednání synody probíhala v blízkosti Svatého stolce a zahrnovala také setkání s papežem Lvem XIV. 10. dubna. Papež ve svém proslovu zdůraznil náročné požadavky na církevní vedení, zejména transparentnost, rozvážnost ve veřejném vystupování a důraz na formaci kněží. Podle jeho slov závisí věrohodnost a jednota církve nejen na věrnosti učení, ale také na autenticitě jejího svědectví.

Lev XIV. zároveň připomněl jedinečné poslání křesťanů na Blízkém východě jako živých svědků víry v zemích, kde se křesťanství zrodilo. Tyto komunity označil obrazně za „hvězdy na nebi“ a vyzval, aby nebyly vnímány jen jako pozůstatek minulosti, ale aby jim byla zajištěna plná občanská práva, náboženská svoboda a důstojnost.

Napětí mezi zakořeněním a životem v diaspoře bude pravděpodobně určovat i působení nového patriarchy. Na jedné straně stojí snaha udržet křesťanský život v Iráku a celém regionu, na druhé odpovědnost za věřící žijící v zahraničí, jejichž přítomnost už není jen dočasná, ale stále více trvalá. Životní zkušenost nového patriarchy Mar Pavla III. Nony naznačuje, že si je této dvojí výzvy dobře vědom.

Zdroj: ZENIT, redakčně upraveno