Velikonoční doba a s ní i formační rok bohoslovců Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci se pomalu, ale jistě chýlí ke svému konci. Zhruba tak nějak by na nás mohla působit slavnost Nanebevstoupení Páně, kdyby jí v kalendáři a i v našich hlavách až příliš zdatně nekonkurovaly ještě poslední zkoušky ve škole.
V tento den se ale odehrály minimálně dvě věci, které nás pomohly ze zkouškové rutiny vytrhnout. Jednou z nich byla konference na teologické fakultě, které se někteří z nás účastnili a která mohla pomoci lépe porozumět problematice zneužívání, zejména v církvi. Představila, jaké jsou nabídky pomoci pro oběti a jak předcházet dalším zraněním.
Společným bodem programu pro všechny, i pro ty, kteří den místo na přednášce strávili při studiu, byla večerní mše svatá, kterou s námi a s katedrální farností slavil nuncius Jude Thaddeus Okolo. Bohoslužba probíhala v radostné atmosféře, které prospěla nejen slavnost, kterou jsme slavili, ale i temperamentní projev otce nuncia. V kázání v nás s velkým úsilím probouzel hrdost na naši zem a na všechny lidi, kteří tu žijí, a touhu dělit se s nimi o Ducha Svatého, který je sám zdrojem naší radosti.
Matěj Adámek, bohoslovec 4. ročníku