Obnova významných varhan v litoměřické diecézi v roce 2022

Rok 2022 lze považovat za velmi úspěšný, co se týče obnovy významných varhan. Tyto nástroje je třeba považovat za nedílnou součást našeho národního kulturního a duchovního dědictví a právě v uplynulém roce se podařilo zachránit dvoje varhany, jejichž význam přesahuje rámec litoměřické diecéze.

Úspěšně byla dokončena záchrananejvětších známých varhan postavených loketským varhanářem Johannem IgnácemSchmidtem na kůru monumentálního barokního kostela sv. Petra a Pavlav Březně u Chomutova. Tento počin lze považovat za malý zázrak, protože nástroj byl již v letech komunistického režimu vandalsky devastován, částečně rozkraden a znečištěn činností hnízdícího ptactva. 

Nelehkého úkolu se ujalovarhanářství Dlabal + Mettler z Bílska u Olomouce. Postupem prací sezjistilo, že jde o nástroj skutečně zcela mimořádných zvukových kvalit anenahraditelné umělecko – historické hodnoty. Kromě žehnání zde proběhlo jižněkolik úspěšných koncertů a lze očekávat, že se tyto varhany stanou oblíbenýmcílem nejen našich, ale i zahraničních varhaníků. Pro ty, kteří v možnost jejich záchrany už nedoufali, je vše toto významným zadostiučiněním.  

Druhým počinem podobného významu byla obnova velkých varhan děkanského kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Jablonci nad Nisou. Pod opusovým číslem 2535 je postavila krnovská firma Rieger. Se třemi manuály a 43 znějícími rejstříky patří k největším nástrojům v litoměřické diecézi. Traktura je pneumatická, což zvláště v posledních letech před restaurováním přinášelo řadu problémů a mrzutostí. Bylo konstatováno, že životnost systému je prostě a jednoduše u konce a restaurování je v zájmu zachování těchto pozoruhodných varhan nutností. Byl založen nadační fond Jablonecké varhany, jehož duší se stali manželé Kreiselovi, jejichž úsilí ve shánění peněz a navazování kontaktů bylo korunováno úspěchem v podobě záchrany pozoruhodných varhan, jakých u nás není mnoho.

Pro restaurování nástroje bylo zvoleno varhanářství Hermann Eule z Budyšína, které se nástroje ujalo pod vedením uměleckého ředitele Jiřího Kocourka. Problémů k řešení bylo nemálo – především to bylo vskutku extrémnínapadení červotočem – nejprve překližkových výplní a ozdobných prvků skříně,odkud se však zhouba v podobě nevelkého hnědého broučka a jeho larev rozšířilai do částí z dřevěného masivu. I to se však podařilo zdárně vyřešit a nyní lze konstatovat, že tyto velmi významné varhany koncertního typu jsou pro několik dalších generací zachráněné.