Od redakčního kávovaru

S debatou o tom, kdy se v které domácnosti odstrojují vánoční stromky, ještě ožívají některé zajímavosti z poslední nadílky. U mě je to například neobvyklá kombinace knižních dárků. Posuďte sami: Nejprve je tu severský detektivní thriller Spící špion, dílo autorské dvojice Camilla Grebeová a Paul Leander Engström. Příběh situovaný do Švédska v lednu 2014 pracuje s řadou momentů, které do světové reality vnáší Rusko – ať to je ona síť spících špionů zmíněná v titulu, surovinová diplomacie (rusko-německý plynovod má v knize název Weststream), využívání energetické závislosti evropských zemí, narušování vzdušného prostoru a podobně. Závěr působí poměrně krotce, kniha ale vznikla před ruským vpádem na Ukrajinu, po němž v historicky neutrálním Švédsku vzrostla poptávka po členství v NATO… Každopádně v žánru knih inspirovaných politikou Putinova Ruska u mě stále vede Ochlazení od Michaela Žantovského, teď i s ulehčením, že bolestivou odluku od ruského plynu neprovázejí tragédie umrzlých dětí.

Z úplně jiného soudku je knižní počin kardinála Reinharda Marxe s názvem Církev přežívá. Mnichovský arcibiskup má kromě teologického také ekonomické a společenskovědní vzdělání, ostatně jeho nejznámější publikací je Kapitál, jímž přímo polemizuje se stejnojmennou knihou svého jmenovce Karla Marxe. Úvahy o církvi 21. století jsou otevřené a argumentačně poctivé. Není třeba se vším souhlasit, ale je na místě si klást stejné otázky jako německý kardinál, který patří do úzké poradní skupiny papeže Františka.

A pak je tu třetí kniha, která se k těm předchozím dvěma nijak nehodí: Ulicemi Brna proti proudu času, tak pojmenoval Petr Fiala (jmenovec a brněnský krajan předsedy vlády) svou publikaci zaměřenou zejména na „šaliny“, tedy brněnský tramvajový provoz. Pro mě hezká vzpomínka, jak jsem se kdysi s Brnem seznamoval, že jsem si projel tramvajové linky z konečné na konečnou. Přesně to dělá i kniha s archivními fotografiemi, na nichž nejsou jen šaliny, ale také dávno zaniklé budovy, stromořadí nebo vodní kanály – věděli jste třeba, že jeden takový, Svratecký náhon, protínal dnešní Mendlovo náměstí?

Ale vlastně ty knihy společného jmenovatele mají: propojení minulosti s přítomností a budoucností, které má svůj význam v geopolitice, církvi i MHD. A jakou zvláštní kombinaci jste měli pod stromkem vy?