22. července Lev XIV. navštívil Subiaco a místa, na kterých žil sv. Benedikt z Nursie a kde získávala tvar západní monastická tradice. Tamní opat Mauro Meacci se pro Vatikánská média ohlíží za papežskou návštěvou. „Dialog s ním byl srdečný a bratrský. Bylo to setkání mezi řeholníky a také setkání mezi Augustinem a Benediktem."
„V našich srdcích zanechal velkou radost“ - vypráví po papežově návštěvě klášterů svatého Benedikta a svaté Scholastiky v Subiacu tamní opat dom Mauro Meacci. „Víme, jak důležité jsou pro mnicha i pro mnišskou komunitu vazby s papežem. Byl to tedy skutečně den radosti, ale také velkého pokoje,“ vysvětluje vatikánským médiím.
Papež se dopoledne 22. července vydal do svatyně Nejsvětější Trojice ve Vallepietra a poté kolem poledne zamířil do Subiaca, kde se nejprve vydal do kláštera sv. Benedikta, který chrání jeskyni, v níž svatý Benedikt strávil tři roky jako poustevník. Setrval v modlitbě na tomto místě, poté si prohlédl benediktinský klášterní komplex vyzdobený pozoruhodnými freskami z různých dob a zejména vyobrazení svatého Františka, jedno z nejstarších, jaké se zachovalo.
Lev se potom setkal s benediktinskou mnišskou komunitou a s těmi, kdo s ní spolupracují na místech spojených s životem svatého Benedikta. V přátelské a radostné atmosféře proběhl také oběd v refektáři kláštera sv. Scholastiky. „Papež nám svou velkou srdečností a laskavostí pomohl, abychom se cítili jako doma,“ podotýká dom Mauro. U stolu probíhala velmi neformální konverzace. „Je znát, že Svatý otec je augustiniánským řeholníkem; řekl bych, že působil jako jeden z nás, a to i v neformálním rozhovoru, v otázkách, které kladl různým mnichům, a v diskusích, které byly velmi bezprostřední a týkaly se konkrétních věcí souvisejících s životem mnišské komunity. (…) Všichni jsme byli trochu dojatí,“ dodává řeholník, „ale papež svou lidskostí a srdečností napomohl, že dialog byl skutečně rodinný, bratrský a velmi krásný.“
Papež daroval řeholníkům dva mešní kalichy, jeden pro klášter sv. Benedikta, druhý pro klášter sv. Scholastiky, a jako dar obdržel koš s místními specialitami, repliku medaile sv. Benedikta a knihu o historii a umění obou klášterů. Obzvláště milá však byla papežovi návštěva knihovny kláštera sv. Scholastiky, kde si mohl prohlédnout vzácnou inkunábuli díla sv. Augustina De Civitate Dei, vytištěného v Subiacu v roce 1467.
„Bylo to setkání mezi řeholníky a také setkání mezi Benediktem a Augustinem,“ komentuje opat ze Subiaca. „Benedikta velmi zaujala pravidla svatého Augustina, zejména aspekty humanitas, lidskosti, které v mnohém zmírňují přísnost mnišské řehole, ze které vycházel Benedikt při sepisování svých vlastních řeholních pravidel.“ A opat Mauro dodává: „Setkali jsme se s papežem a setkali jsme se také s člověkem velké lidskosti, který nám dal pocítit, že jsme skutečně jeho děti, ale také jeho bratři.“