Otec Bob a jeho kolo: 88letý misionář pomáhá postiženým dětem v Bangladéši už 50 let

P. Robert Terence McCahill, misionář z amerického misijního společnství Maryknoll, slaví 50 let své služby v Bangladéši. Maryknoll působí po celém světě a zaměřuje se na podporu chudých, vzdělávání a zdravotní péči.

P. McCahill, kterému místní říkají „Bob Bhai“ – bratr Bob –, strávil v této převážně muslimské zemi už půl století. Za tu dobu vystřídal 13 okresů a v každém z nich žil tři roky mezi lidmi, aby si získal jejich důvěru a pomáhal zejména rodinám s postiženými dětmi. „Stejně jako Ježíš nebyl vázán na jedno místo, i já chci být tam, kde mě lidé potřebují,“ říká P. Bob.

Kamkoli přijede, pronajme si jednoduchý pokoj – často jde o malý prostor s plechovými stěnami, postelí, moskytiérou a minimálním vybavením. Jeho nejvěrnějším společníkem je jízdní kolo, na kterém denně ujede 20–25 kilometrů. Na kole navštěvuje vesnice a postižené děti; pokud dítě potřebuje léčbu, doprovodí jej do nemocnice, aniž by za to cokoli žádal. „Peníze samy o sobě nestačí. Velké věci se dají dokázat láskou – tak, jak to dělá Bob Bhai,“ říká Abdul Mannan Khan, otec chlapce, který díky P. McCahillovi získal potřebnou péči v Dháce.

P. McCahill se narodil v roce 1937 v americké Iowě. V mládí roznášel noviny na kole, později pracoval jako uklízeč a řidič kamionu. Právě při řízení kamionu přežil díky modlitbě vážnou nehodu. „Po té zkušenosti jsem věděl, že se mám stát knězem a misionářem,“ vzpomíná.

Do Bangladéše přijel v roce 1975 na pozvání tehdejšího arcibiskupa z Dháky. Po ročním studiu bengálštiny začal působit v severním okrese Tangail, kde strávil devět let. Zde poprvé naplno zakusil chudobu a zranitelnost místních lidí – a to určilo směr jeho další služby. P. Bob říká, že každá mise má svůj rytmus: první rok jsou lidé spíše nedůvěřiví, druhý rok se začíná rodit důvěra a přátelství a třetí rok přichází náklonnost – a čas jít dál. „Když cítím, že mě lidé přijali mezi sebe, je čas odejít a začít znovu v jiném městě,“ vysvětluje P. McCahill. Ačkoli v zemi je asi 90 % muslimů a méně než 1 % křesťanů, P. Bob potvrzuje, že se nikdy nesetkal s většími problémy: „Láska je mezinárodním jazykem.“

P. Bob nechce sloužit pouze v kostele – jeho misie se odehrává především na prašných cestách, v rodinách a ve vesnicích, kde lidé potřebují pomoc. Každý den slouží mši ve svém skromném pokoji, ale největší část jeho služby tvoří osobní setkávání s lidmi a péče o děti, které trpí postižením. „Chci zde žít, dokud budu soběstačný. Až zemřu, chci být pohřben v této zemi,“ říká P. McCahill.

Zdroj: CNA