Památka Panny Marie Bolestné

Úcta k Panně Marii Bolestné sahá hluboko do dějin křesťanství. Nejstarší zmínky nacházíme v asketické literatuře 12. století, ale o Mariiných bolestech rozjímal už ve 4. století sv. Efrém Syrský. V liturgii se téma Mariina utrpení začalo objevovat roku 1423 při místním svátku v Kolíně nad Rýnem.

Podle sv. Ludvíka M. Grignona se mariánská úcta rozvíjela postupně, aby nebyla překážkou v poznání Krista, ale aby byla cestou k němu. Panna Maria je naší Matkou a průvodkyní – její význam a poslání Duch Svatý církvi odkrývá postupně. To se odráží i v růstu mariánských svátků a titulů.

První svátek Panny Marie Bolestné byl ustanoven jako odčinění svatokrádeží, které se od roku 1419 rozmohly v souvislosti s husitskými válkami. Slavil se v pátek po 5. postní neděli.

Slavení památky potvrdil papež Inocenc XII. a závaznou pro celou církev ji ustanovil papež Benedikt XIII. v roce 1727. Ten také schválil prohlášení Panny Marie Sedmibolestné patronkou Slovenska, což potvrdil papež Pavel VI. v roce 1966. Od roku 1913 se památka slaví 15. září.

Památka Panny Marie Bolestné nás zve k rozjímání o sedmi událostech, které pronikly do Mariina srdce a spojily ji se spasitelným posláním jejího Syna. Sedm bolestí symbolicky vyjadřuje plnost utrpení:

1. Proroctví Simeonovo v chrámu (Lk 2,34-35)

2. Útěk do Egypta (Mt 2,13n)

3. Ztráta dvanáctiletého Ježíše v Jeruzalémě (Lk 2,48)

4. Setkání s Ježíšem nesoucím kříž (Lk 23,27)

5. Stání pod křížem (Jan 19,25-27) – rozšíření Mariina mateřství na všechny věřící

6. Přijetí mrtvého Ježíše do náruče (Jan 19,38-40)

7. Uložení Ježíše do hrobu (Jan 19,41-42)

Každá z těchto bolestí byla přijata Mariiným vnitřním „ano“. Její souhlas je vzorem pro všechny katolíky, jak dát vlastnímu utrpení hodnotu skrze spojení s Kristovou obětí. Jak píše sv. Pavel: „Teď sice pro vás trpím, ale raduji se z toho, protože tím na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap; má z toho prospěch jeho tělo, to je církev.“ (Kol 1,24)

Tradice rozjímání o Mariiných bolestech se rozvinula také ve formě růžence Sedmibolestné Panny Marie. Jeho šíření podpořila sama Panna Maria ve zjevení v Kibeho ve Rwandě roku 1982. Každé z tajemství se modlí jednou modlitbou Otče náš a sedmi Zdrávas Maria.

Zdroj: Catholica