Památka Panny Marie, Matky církve

Roku 2018 rozhodl papež František, aby se v pondělí po svatodušních svátcích v církvi slavila památka Panny Marie, Matky církve. Den po Letnicích si tak připomínáme, že právě při očekávání daru Ducha apoštolové „jednomyslně setrvávali v modlitbách spolu se ženami, s Ježíšovou matkou Marií a s jeho příbuznými“ (Sk 1,14).

Církev na II. vatikánském koncilu připomíná, že Maria „tím, že Krista počala, zrodila, živila, představila v chrámě Otci a trpěla se svým synem umírajícím na kříži, zcela zvláštním způsobem spolupracovala na díle Spasitelově poslušností, vírou, nadějí a vroucí láskou pro obnovení nadpřirozeného života duší. Proto se stala naší matkou v řádu milosti“ (LG 61).

Na toto učení navázal Lev XIV. ve své nedávné katechezi. Při generální audienci ve středu 13. května s odkazem na koncilní texty hovořil o Panně Marii jako o „vzoru víry, jedinečné člence i matce celého církevního společenství“. Podle papeže je Maria „dokonalým vzorem toho, k čemu je povolána celá církev“, jelikož se v ní „zrcadlí tajemství církve: v ní nachází Boží lid obraz svého počátku, svého vzoru i svého domova“.

Papež František, který tento pohyblivý svátek ustanovil, často připomínal, že církev je více než jen „nevládní organizací“. Zdůrazňoval, že mnohem spíše než organizace je církev organismem, tedy živoucím Kristovým tělem. A toto tělo má v Matce Kristově svou matku.