Panna Maria Růžencová, přemožitelka Zlého

Dnes, 7. října, si připomínáme svátek Panny Marie Růžencové. Tato úcta nám ukazuje důležitost oslovování Matky Boží v modlitbě, zejména prostřednictvím modlitby svatého růžence. Byla to sama Panna Maria, kdo nás požádal, abychom se jej modlili a získali tak hojné milosti.

Modlitba růžence je jistě modlitbou mariánskou, ale ne vždy si však uvědomujeme, že je to především modlitba „kristocentrická“, tedy modlitba zaměřená na Krista. Znění jednotlivých tajemství a modliteb Zdrávas Maria nám pomáhají rozjímat a meditovat o životě Ježíše Krista, a to ve společnosti Marie. Můžeme tedy říci, že růženec je „školou modlitby“ Panny Marie. Jinými slovy, po Mariině boku se učíme naslouchat Ježíšovu hlasu.

V roce 1208 se svatému Dominikovi de Guzman, zakladateli dominikánů, zjevila Panna Maria a dala mu růženec, nejspíše v podobě, v jaké ho známe dnes. Matka Boží pak španělského světce naučila, jak se jej modlit. Růženec byl „odpovědí“ Panny Marie na prosby svatého Dominika o pomoc při potírání albigenské hereze (další verze katarství neboli náboženství čistých). Před odchodem požádala Matka Boží svatého Dominika, aby tuto modlitbu šířil. Světec tak učinil a růženec se v následujících staletích stále hlouběji vrýval do duší katolíků a šířil se jako všeobecná praxe. Zároveň se zrodila a rostla úcta k Panně Marii Růžencové.

Jednou z rozhodujících epizod, které přispěly k historickému zakořenění této mariánské úcty a k rozšíření svatého růžence v dějinách církve, byla bitva u Lepanta, která se odehrála 7. října 1571 v Patraském zálivu naproti řeckému městu Naupacto, tehdy známému jako Lepanto. V této bitvě se měla koalice křesťanských vojsk a námořních sil postavit námořnictvu Osmanské říše s islámskými kořeny, aby zastavila její expanzivní ambice na Západě (v Evropě) a získala zpět svrchovanost nad Středomořím (habsbursko-osmanské nebo rakousko-turecké války, známé také jako turecké války, kterých se účastnilo i Benátské království). Před bitvou se křesťanští bojovníci poklonili Panně Marii a společně se pomodlili růženec. Toho dne křesťané dosáhli drtivého vítězství, které bylo připisováno přímluvě Matky Boží. Zaujat tímto triumfem ustanovil papež svatý Pius V. na poděkování Panně Marii svátek „Panny Marie Vítězné“, který se má slavit první neděli v říjnu. Do litanií zasvěcených Panně Marii začlenil také titul „Pomocnice křesťanů“ jako poctu Panně Marii, která vyzbrojila obránce křesťanství odvahou.

O několik let později papež Řehoř XIII. změnil název svátku na „Panna Maria Růžencová“; a papež Klement XI. rozšířil slavení na celou západní církev. Na počátku 20. století svatý Pius X. definitivně stanovil 7. říjen jako oficiální den tohoto svátku a vyřkl slova, která měla vystihnout ducha této úcty: „Dejte mi armádu, která se modlí růženec, a ta dobude svět.“

Zdroj: Aciprensa