Papež ke katolickým učitelům: Pozor na ideologickou kolonizaci

Je důležité „mít dobré a moudré vychovatele v letech formace“, doporučil papež František při dnešní audienci Světové unii katolických učitelů, kterou dále požádal, aby neustále pěstovala a umocňovala toto výchovné umění. František také varoval před ideologickou kolonizací, která „ničí lidskou osobnost“.

"Dbejte na to, aby učitelé pochopili, „co je novinka, přispívající k lidskému růstu, a co je ideologizace, ideologická kolonizace. Ideologická kolonizace dnes ničí lidskou osobnost, a když vstoupí do vzdělávání, je zhoubná,“ zdůraznil papež František při dnešním setkání s účastníky valného shromáždění Světové unie katolických učitelů, „sítě kolegů v profesi i bratrů a sester ve víře, kteří, vysvětluje papež, se v duchu a stylu přátelství, přijetí, vzájemného poznání a společného duchovního růstu dávají do služeb všech katolických učitelů, aby si zachovali svou identitu a plnili své poslání“.

„Řekl bych, že v tomto úkolu jste "papežovými spolupracovníky": posláním Petrova nástupce je totiž právě utvrzovat a podporovat bratry a sestry ve víře (srov. Lk 22,32). Ve školství tak zpřítomňujete službu církve, která podporuje katolické učitele ve víře, aby mohli co nejlépe vykonávat svou práci a vydávat svědectví v situacích, které jsou často složité na vztahové i institucionální úrovni.“

Přítomnost křesťanských pedagogů ve školním světě je životně důležitá. A rozhodný je i její styl. Křesťanský vychovatel je skutečně povolán k tomu, aby byl plně lidský a zároveň plně křesťanský, nesmí být pouhý spiritualista a ztratit kontakt se světem, pokračoval Svatý otec. „Humanismus bez křesťanství neexistuje. A není křesťanství bez humanismu. Křesťanský vychovatel proto musí být zakořeněn v přítomnosti, ve své době, ve své kultuře. Je důležité, aby jeho osobnost byla bohatá, otevřená, schopná navázat upřímný vztah se studenty, porozumět jejich nejhlubším potřebám, otázkám, obavám a snům.“

„Křesťanský vychovatel má být schopen svědčit, především svým životem a také slovy, o tom, že křesťanská víra zahrnuje celou lidskou bytost, že přináší světlo a pravdu do všech oblastí existence, aniž by cokoli vyřazovala, aniž by mladým lidem přistřihovala křídla snů, aniž by ochuzovala jejich touhy.“

František připomněl, že Světová unie katolických učitelů zažila ve své nedávné historii těžké časy, dokonce i chvíle pochybností a sklíčenosti. Ale ani v těchto bouřlivých časech nechybělo odhodlání v duchu víry a křesťanské naděje. Vyzval unii, aby dnes „podporovala učitele všech věkových kategorií a ve všech pracovních podmínkách: jak ty s dlouholetou praxí, tak nové generace, učitele, kteří jsou plni nadšení a touhy po práci, ale zároveň mají slabosti a nejistoty, které často provázejí první roky učitelské práce“.

„Všichni tito učitelé, pokud se na ně díváme z křesťanské perspektivy, kterou si někdy sami plně neuvědomují, jsou v pozici, kdy mohou v dobrém i zlém zanechat stopu v životě dětí, dospívajících a mladých lidí, kteří jsou jim na dlouhou dobu svěřeni. Jaká zodpovědnost! A jaká je to příležitost, uvést je s moudrostí a úctou na cesty světa a života, doprovázet jejich mysl, aby se otevřela pravdě, kráse a dobru. Z vlastní zkušenosti víme, jak důležité je mít v době dospívání dobré učitele a moudré vychovatele!“

Členům Světové unie katolických učitelů papež nakonec adresoval pozvání, aby se účastnili Globálního výchovného paktu, iniciativy, jejímž cílem je sjednotit úsilí v širokém vzdělávacím svazku, který by formoval zralé lidi schopné překonávat roztříštěnost a protiklady a obnovovat strukturu vztahů pro bratrštější lidstvo.

„Věřím ve vaše odhodlání zapojit učitele, kteří jsou členy vaší organizace, do tohoto projektu, jehož cílem je postavit do středu pozornosti člověka v jeho důstojnosti a kráse a rodinu jako primární výchovný subjekt.“

Počátky Světové unie katolických učitelů sahají do roku 1908. V onom roce předsedové katolických učitelských sdružení z Rakouska, Holandska, Švýcarska a Německa na setkání uspořádaném za účelem diskuse o otázkách vzdělávání iniciovali myšlenku mezinárodního setkání katolických učitelů. V roce 1912 vznikl Weltverband katholischer Pädagogen, celosvětové sdružení katolických pedagogů. Činnost této organizace, přerušená v důsledku dvou světových válek, byla obnovena v roce 1951 založením Světové unie katolických učitelů v Římě z iniciativy vedoucích představitelů národních sdružení ze 17 zemí.  Jejím cílem bylo sloužit národním sdružením katolických učitelů tím, že bude koordinovat jejich studijní a výzkumné aktivity, aby bylo možné seznámit se s učením církve v oblasti vzdělávání.