Papež mladým lidem: Ještě je čas snít, plánovat a konat dobro

Během setkání s mladými lidmi v Bkerké, které bylo posledním bodem programu jeho návštěvy Libanonu v pondělí 1. července, papež Lev XIV. vyzval přítomné, aby se nepoddávali beznaději, ale pěstovali přátelství zakořeněná v opravdové lásce a zachovali si nadšení potřebné k „změně běhu dějin“.

Fotogalerie

4

Setkání začalo svědectvími dobrovolníků a mladých lidí. Následně položili papeži dvě otázky.

Ve svém projevu Svatý otec nejprve oslovil přítomné „pozdravem vzkříšeného Ježíše“, „assalamu alaikum“, tedy „mír s vámi“. Uvedl, že nadšení, které všichni pociťují, „vyjadřuje Boží milující blízkost, která nás spojuje jako bratry a sestry, abychom sdíleli svou víru v Něho i společenství mezi sebou“. Zvláště přivítal mladé lidi ze Sýrie a Iráku, stejně jako všechny Libanonce, kteří se vrátili po životě v zahraničí.

Navázal pak na svědectví Anthonyho, Marie, Elieho a Joelle, která zazněla před jeho projevem. Zdůraznil, že jsou to příběhy „odvahy uprostřed utrpení, naděje tváří v tvář zklamání a vnitřního pokoje v době války“.

„Historie Libanonu je plná slavných i těžkých okamžiků.“ V této bohaté minulosti papež Lev povzbudil mladé lidi, aby neztráceli naději. „Možná litujete, že jste zdědili svět rozervaný válkami a znetvořený sociální nespravedlností. Přesto je ve vás naděje – dar, který jsme my dospělí, jak se zdá, ztratili,“ posteskl si. „Ještě je čas plánovat, snít a konat dobro.“

Připomněl jim, že jsou přítomností i budoucností a že právě oni mohou změnit běh dějin. Zlo podle něj není lékem na zlo; odpovědí je vždy láska. Čtyři svědectví „jsou proroctvím nové budoucnosti, která nastane díky smíření a vzájemné pomoci“.

Kristus jako základ míru

„Libanon, vlast těchto mladých lidí, bude opět vzkvétat,“ zdůraznil papež. S odkazem na příklad cedru – národního symbolu – poznamenal, že síla tohoto stromu spočívá v jeho kořenech, stejně jako síla libanonského lidu. Vyzval mladé, aby „čerpali z dobrých kořenů těch, kteří se věnují službě společnosti, aniž by ji zneužívali pro vlastní zájmy“.

Povzbudil je také, aby byli zdrojem naděje, kterou země potřebuje. Poukázal rovněž na to, že otázky, které mu položili dva mladí lidé, pomáhají vytyčit směr pro budoucnost.

První otázka se týkala nalezení pevného základu, na kterém lze vytrvat v úsilí o mír. Ten podle papeže nemůže být pouhou ideou, smlouvou ani morálním principem. Jeho základem musí být vzkříšený Kristus.

Druhá otázka se týkala udržování vztahů založených na skutečné lásce. Svatý otec vysvětlil, že je třeba vyvarovat se tomu, aby naše osobní zájmy převážily nad důvěrou v druhé a péčí o ně. Varoval, že „pokud je naše ego středobodem přátelství nebo milostného vztahu, nemůže přinést ovoce“.

Pravá láska, jak poznamenal papež Lev, není dočasná a nemůže mít časové omezení. Pravé přátelství je takové, v němž „ty“ stojí před „já“. „Tento uctivý a vstřícný způsob pohledu na druhé nám umožňuje budovat větší ‚my‘, otevřené celé společnosti a celému lidstvu.“

Láska je největším vyjádřením Boží přítomnosti ve světě. Je univerzálním jazykem, „protože promlouvá ke každému srdci“. Papež Lev dodal, že láska není jen idea, ale příběh, který se zrcadlí v životech Ježíše a svatých, kteří nás provázejí v náročných obdobích života.

„Vzpomeňte si na mnoho mladých lidí, kteří – stejně jako ti zde přítomní – odmítli být odrazeni nespravedlností a špatnými příklady, a to i v církvi. Namísto toho se snaží vytvářet nové cesty při hledání nebe a jeho spravedlnosti.“

Svatý otec připomněl také příklady svatých Piera Giorgia Frassatiho, Carla Acutise a mnoha libanonských světců, jako jsou svatá Rafqa, blahoslavený Yakub El-Haddad a svatý Charbel.

Ve světě zaplaveném rozptýleními povzbudil mladé, aby si „každý den udělali čas, zavřeli oči a dívali se pouze na Boha“. Ačkoli se může zdát, že je ticho, uvedl, že Bůh promlouvá k těm, kteří Ho hledají v tichu.

Na závěr papež vyzdvihl krásu toho, že mnoho mladých lidí nosí s sebou růženec. Vyzval je, aby si uchovali modlitbu svatého Františka z Assisi za mír („Pane, učiň mě nástrojem svého míru“) ve svých srdcích a myslích, aby v nich zůstalo živé křesťanské nadšení.

Zdroj: Vatican News, anglická sekce, redakčně upraveno.