Papež na generální audienci: Musíme dát hlas těm, kteří ho nemají

Během středeční generální audience 19. listopadu papež Lev XIV. připomněl, že věřící jsou povoláni dávat hlas těm, kteří sami promluvit nemohou, a chránit svět, který nám byl svěřen.

Papež zdůraznil, že jsme povoláni „změnit směr“ — jak to od nás žádá Ježíš — a tím také „měnit dějiny“. Ve své katechetické sérii „Ježíš Kristus, naše naděje“ pokračoval úvahou o Kristově vzkříšení a o tom, jak může proměňovat naše vztahy: k Bohu, k druhým lidem i ke stvoření.

Stejně jako se Marie Magdaléna na velikonoční ráno obrátila a poznala Ježíše, i my podle papeže potřebujeme nechat „semeno křesťanské naděje“, aby proměňovalo naše srdce a náš pohled na problémy dnešního světa. Papež připomněl Janovo evangelium, kde Marie Magdaléna nejprve nepoznala vzkříšeného Krista a považovala ho za zahradníka. „V jistém smyslu se nemýlila,“ poznamenal papež. Teprve když znovu zaslechla své jméno, pochopila, kým Ježíš je a jaký úkol jí svěřuje.

Svatý otec navázal na encykliku Laudato si’ zesnulého papeže Františka. Ten zdůrazňoval, že pokud člověk není ochráncem zahrady, která mu byla svěřena, stává se jejím ničitelem. „Křesťanská naděje odpovídá na dnešní výzvy tím, že vstupuje do zahrady, kde byl ukřižovaný položen jako semeno, aby vstal z mrtvých a přinesl mnoho plodů,“ uvedl papež Lev. „Ráj není ztracen — je znovu nalezen.“

Podle papeže jsou Kristova smrt a vzkříšení základem duchovní obnovy, která vede i k hlubšímu vztahu k přírodě a k odpovědnosti za stvoření. Bez takového propojení zůstávají slova víry bez konkrétního dopadu a vědecké poznatky bez schopnosti dotknout se lidského srdce. Proto je nezbytná „ekologická konverze“, která patří k jádru křesťanského života.

Marií Magdalenou symbolizovaný obrat je znamením, že jen skrze stále nové obrácení můžeme projít „údolím slz“ do nového Jeruzaléma. Tato duchovní obnova podle papeže mění i dějiny: probouzí solidaritu, chrání lidi i stvoření „před touhou vlků — ve jménu a moci Beránka, který je Pastýřem“. Svatý otec svou promluvu zakončil modlitbou: „Kéž nám Duch Svatý dá schopnost naslouchat hlasu těch, kteří žádný hlas nemají. Pak uvidíme to, co zatím naše oči nevidí — zahradu, tedy ráj, k němuž dojdeme tím, že přijmeme a naplníme svůj vlastní úkol.“

Zdroj: Vatican News – anglická sekce