Papež na konferenci COP30: Mír, lidská důstojnost a ochrana stvoření

„Ať se všichni účastníci COP30 zaváží k ochraně stvoření, které nám bylo svěřeno Bohem, aby budovali svět naplněný pokojem, “ napsal Lev XIV. ve svém poselství, které přednesl kardinál Parolin na klimatickém summitu v Brazílii. Papež zdůraznil, že je zapotřebí mnohostranné mezinárodní spolupráce, která se soustředí na posvátnost života, na Bohem danou důstojnost každého člověka a všem společné dobro.

Svatý otec poznamenává, že „zatímco v těchto těžkých časech se pozornost a zájem mezinárodního společenství zdají být zaměřeny hlavně na konflikty mezi národy, roste také povědomí o tom, že mír je ohrožen rovněž nedostatkem náležité úcty ke stvoření, plundrováním přírodních zdrojů a postupným zhoršováním kvality života způsobeným klimatickými změnami“. Papež poukazuje na potřebu mezinárodní spolupráce a zdůrazňuje, že COP30 se musí stát znamením naděje prostřednictvím respektování názorů druhých v kolektivní snaze najít společný jazyk a konsensus.

Lev XIV. připomíná, že „již v devadesátých letech minulého století papež sv. Jan Pavel II. zdůrazňoval, že ekologická krize je „morálním problémem“ a jako taková „zdůrazňuje naléhavou morální potřebu nové solidarity, zejména ve vztazích mezi rozvojovými a vysoce rozvinutými zeměmi. Státy musí projevovat stále větší solidaritu a vzájemnou komplementaritu při prosazování mírového rozvoje a zdravého přírodního a sociálního prostředí.“

Papež tedy vyzývá, aby slova a úvahy byly promítnuty do voleb a činností založených na odpovědnosti, spravedlnosti a rovnosti, aby bylo dosaženo trvalého míru a péče o stvoření i o naše bližní. Připomíná, že cesta k realizaci pařížských dohod přijatých před deseti lety je stále dlouhá a složitá. S odkazem na encykliku Laudato si' vyzývá všechny k ekologické proměně v myšlenkách i činech.

„Ať tato ekologická proměna – napsal Lev XIV. – inspiruje rozvoj nové, na člověka zaměřené mezinárodní finanční architektury, která zajistí všem zemím, zejména těm nejchudším a nejvíce ohroženým klimatickými katastrofami, možnost dosáhnout plného potenciálu a respektovat důstojnost svých občanů. Tato architektura musí také zohledňovat vztah mezi ekologickým dluhem a zahraničním dluhem.“

Na závěr papež také poukázal na význam vzdělávání v oblasti tzv. integrální ekologie. Ta má formovat mentalitu a životní styl, které více respektují stvoření a chrání důstojnost osoby a nedotknutelnost lidského života.