Papež navštívil Modrou mešitu

Třetí den apoštolské cesty Lva XIV. do Turecka začal návštěvou istanbulské mešity Sultána Ahmeda, známější jako Modrá mešita. Navázal tak na své předchůdce: papež František ji navštívil v roce 2014 ve stejný den, 29. listopadu. Ještě před ním vstoupil do této mešity papež Benedikt v roce 2006.

Fotogalerie

3

„Papež prožil návštěvu mešity v tichosti, v duchu usebrání a naslouchání, s hlubokým respektem k tomuto místu a víře těch, kdo se zde scházejí k modlitbě.“ Takto shrnulo tiskové středisko Svatého stolce na Telegramu krátkou papežovu návštěvu v mešitě nesoucí jméno svého zakladatele Sultána Ahmeda. který je nechal vybudovat v letech 1609-1619. Za své známější jméno „Modrá mešita“, vděčí toto islámské místo kultu více než 21 tisícům majolikových dlaždic, kterými jsou vyloženy stěny a kupole. 

29. listopadu 2014 navštívil mešitu papež František, čímž zopakoval gesto svého předchůdce Benedikta XVI., který v roce 2006 přijel do Turecka, aby uvedl na pravou míru nedorozumění vyvolaná, která následovala po jeho promluvě na řezenské univerzitě. Jeho návštěvou v této zemi byla nedorozumění urovnána. Papež tehdy vstoupil do Modré mešity 30. listopadu a v tichém usebrání setrval před „mihrabem“, mramorovým výklenkem, který ukazuje směr k Mekce, společně s velkým muftím města Mustafou Cagricim, který ho právě pozval k tomuto společnému gestu rozjímání. Na generální audienci 6. prosince 2006 pak Benedikt XVI. Svou návštěvu komentoval slovy:

„V oblasti mezináboženského dialogu mi Boží Prozřetelnost jako by na závěr mojí cesty umožnila navštívit proslulou Modrou mešitu v Istanbulu, což zpočátku nebylo plánováno, ale později se to ukázalo jako velice výmluvné. Stanul jsem na tomto místě pár minut v soustředění a obrátil se k jedinému Pánu nebe a země, milosrdnému Otci celého lidstva. Kéž všichni věřící rozpoznají, že jsou  Jím stvoření a vydávají svědectví o pravém bratrství!“

Modrá mešita

Modrá mešita vybudovaná v letech 1609-1617 sultánem Ahmedem I. na části pozemku Velkého paláce v Konstantinopoli měla předčit svým rozměrem a krásou tehdy „konkurenční“ chrám Hagia Sofia, nazývaný východními křesťany Megale Ekklesia. Mešita je pětkrát větší než Hagia Sofia, výška k vrcholku kopule překračuje 43 metrů. Nejen sultánova lóže, ale téměř celý interiér stavby je vyzdoben bílým mramorem z Marmary. Skrze 260 oken pronikají od východu, ze strany Bosporu, do mešity paprsky světla a odrážejí tak bohatou výzdobu zdí ze zeleno – modré majoliky, které dali mešitě jméno.

Na rozdíl od většiny velkých mešit, které mají čtyři minarety, Modrá mešita jich má šest. Podle lidové pověsti je tato architektonická zvláštnost důsledkem nedorozumění: sultán Ahmed I., který se nemohl vyrovnat velkoleposti mešity sultána Sulejmana v Istanbulu, nenašel lepší řešení, jak ji odlišit, než minarety ze zlata. Architekt však sultánova slova špatně pochopil a místo „altin“ („zlato“) rozuměl „altr“ (v turečtině „šest“).