Papež Lev XIV. se při středeční generální audienci 17. prosince na Svatopetrském náměstí věnoval otázce, kde člověk v dnešním světě hledá skutečný odpočinek. Připomněl, že pravý pokoj nelze nalézt v neustálé aktivitě, tlaku na výkon a honbě za úspěchem, ale pouze v Bohu.
Papež poukázal na rozšířené přesvědčení, že je třeba být stále v pohybu, něco dělat a podávat výkon. Takový způsob života však podle něj často nevede k naplnění. „Nejsme stroje,“ zdůraznil, „máme srdce – a můžeme říci, že jsme srdce.“ Právě srdce je podle papeže středem lidské osoby, místem, kde se rodí myšlenky, city i touhy.
Ve světle evangelia papež připomněl, že člověk je volán k tomu, aby si svůj „poklad“ neukládal do pomíjivých a materiálních věcí. Kriticky se přitom vyjádřil k finančním mechanismům a investicím, které jsou dnes často vymknuté kontrole a soustředěné na zisk za cenu milionů lidských životů i ničení Božího stvoření.
Lev XIV. upozornil, že zahlcení povinnostmi, problémy a každodenními starostmi může vést k vnitřní prázdnotě, ztrátě smyslu i naděje. V této souvislosti odkázal na svatého Augustina a jeho pojem „neklidného srdce“, který vystihuje hlubokou lidskou touhu po plnosti života.
Skutečný poklad lidského srdce se podle papeže nachází v Bohu, jenž se dává poznat skrze lásku k bližním. To vyžaduje zpomalení, pozornost vůči druhým a někdy i změnu vlastních plánů. „Lidské srdce nemůže žít bez naděje,“ zdůraznil papež. „Je stvořeno pro plnost, ne pro nedostatek.“
Na závěr připomněl, že Ježíš skrze své vtělení, utrpení, smrt a zmrtvýchvstání otevřel cestu k této naději. Pokud člověk vstoupí do dynamiky lásky, pro kterou byl stvořen, neklid jeho srdce ho nezklame a život – i uprostřed každodenních těžkostí – neztratí svůj smysl.