Papež při modlitbě Anděl Páně: Bůh nás nikdy nezavrhne

Ve své promluvě při modlitbě Anděl Páně papež Lev XIV. rozjímal nad Ježíšovými slovy po vyhlášení blahoslavenství. Ve Zjevení Ježíš neshrnuje pouze osm blahoslavenství, ale následně „oslovuje ty, kteří je uvádějí do praxe, a říká, že díky nim země už není stejná a svět už není ve tmě.“ Na závěr papež Lev XIV. vyjádřil „zármutek a obavy“ nad poslední vlnou smrtících útoků v Nigérii, které si vyžádaly desítky životů.

V úvaze nad Ježíšovými slovy po blahoslavenstvích, papež Lev XIV. zdůraznil, jak setkání s Ježíšem přináší do každodenního života opravdovou radost, chuť a světlo, a i když se cítíme sklíčeni, Bůh Otec „pečuje o naše jména a naši jedinečnost.“

V knize proroka Izaiáše papež uvedl konkrétní způsoby, jak překonat nespravedlnost — „sdílet chléb s hladovými, přivést chudé a bezdomovce do našich domovů, oblékat ty, které vidíme nahé, aniž bychom zanedbávali naše sousedy a členy vlastní domácnosti.“

Pokud tyto činy vykonáme, prorok říká: „pak tvé světlo vyjde jako jitro a tvé uzdravení se rychle projeví“ (Iz 58,8). Svatý otec poukázal na dvojí hloubku této fráze. Na jedné straně je světlo, které nelze skrýt, protože jako slunce zahání tmu; na straně druhé je rána, která hořela, nyní hojena.

„Je bolestivé ztratit chuť a vzdát se radosti,“ poznamenal papež Lev, „a přesto je možné mít tuto ránu na srdci.“ V úryvku z evangelia se Ježíš zdá, že nabízí varování těm, kdo Ho poslouchají, aby nevzdávali naději. Říká, že sůl, která ztratila chuť, „není už k ničemu, je vyhozena a pošlapána.“

Kolik lidí, přemýšlel Svatý otec, „možná i my sami — se cítí k ničemu nebo zlomení. Je to, jako by jejich světlo bylo skryto.“ Přesto Ježíš přináší prohlášení naděje: Bůh nás nikdy nezavrhne. Známá jsou Mu naše jména a pečuje o naši jedinečnost. „Každá rána, i ta nejhlubší, bude uzdravena přijetím slova blahoslavenství a návratem na cestu evangelia,“ zdůraznil papež.

Konkrétní činy otevřenosti a pozornosti vůči druhým pomáhají znovu zapálit radost v životě. Přesto papež argumentoval, že „v jejich jednoduchosti nás takové gesta staví do opozice vůči světu.“ Ježíš byl na poušti pokoušen, aby zvolil jiné cesty a prosadil svou identitu. Ale odmítl cesty, které by Ho vedly k „ztrátě své pravé chuti, té, kterou nacházíme každou neděli v Lámání chleba, který je dán životem a tichou láskou.“

Na závěr papež Lev vyzval všechny, aby byli „živě krmeni a osvěceni společenstvím s Ježíšem.“ Bez povyšování vysvětlil, že „budeme pak jako město postavené na hoře, nejen viditelné, ale také přívětivé a vítající: město Boží, kde každý, hluboko uvnitř, touží žít a nalézt pokoj.“

Vyzval všechny přítomné na Svatopetrském náměstí, aby svěřili své modlitby Marii, Bráně nebes, aby jim pomohla „stát se a zůstat učedníky jejího Syna.“

Večer 3. února bylo ve vesnici Woro v centrálně-západní oblasti země zabito nejméně 160 lidí. „Vyjadřuji svou modlitební blízkost všem obětem násilí a terorismu,“ dodal papež. „Stejně tak doufám, že příslušné úřady budou pokračovat s odhodláním, aby zajistily bezpečí a ochranu života každého občana.“

Kromě Nigérie se papež v neděli modlil také za oběti obchodování s lidmi a za ty, kteří byli zasaženi povodněmi a sesuvy půdy ve Španělsku, Maroku, Portugalsku a na Sicílii.

Zdroj: Vatican News, anglická sekce