U příležitosti třetí neděle v papežské letní rezidenci v Castel Gandolfo předsedal papež Lev XIV. mši svaté na 16. neděli v mezidobí v nedaleké katedrále v Albanu.
Na začátku homilie papež zažertoval o tom, že musel změnit plány ohledně návštěvy Albany, která měla proběhnout již v květnu. „Jak víte, měl jsem přijet 12. května, ale Duch Svatý měl jiné plány. Přesto jsem opravdu šťastný, že tu mohu být, a s tímto pocitem bratrství a křesťanské radosti vás všechny přítomné zdravím.“ Při rozjímání nad prvním čtením a evangeliem řekl, že tyto pasáže nás vyzývají k zamyšlení nad pohostinností, službou a nasloucháním.
Svatý otec se nejprve zabýval prvním čtením z knihy Genesis, kde tři muži navštívili Abraháma „v denním shonu“. Papež Lev XIV. poukázal na to, že Abraham jako pán domu na tyto návštěvníky reagoval pohostinně.
S tímto postojem se atmosféra změnila a, jak papež zdůraznil, „odpolední klid je naplněn gesty lásky“ ze strany Abraháma, jeho ženy Sáry a jejich služebníků. V tomto prostředí Bůh sděluje manželům zprávu, na kterou čekali: budou mít syna. Toto setkání nás vybízí k zamyšlení nad tím, jak Bůh zvolil cestu pohostinnosti, aby vstoupil do života Abraháma a Sáry.
Když se papež Lev XIV. vrátil k evangeliu, komentoval, jak nás tento úryvek „učí o Božím způsobu jednání“. Ježíš přišel jako host do domu Marty a Marie, ne jako cizinec, ale jako přítel během slavnosti. Obě sestry na hosta reagují velmi odlišně: Marta ho vítá tím, že mu slouží, zatímco Marie sedí u jeho nohou a naslouchá mu. Ježíš reaguje na poznámky Marty tím, že ji vyzývá, aby viděla hodnotu naslouchání. Papež však zdůraznil, že „by bylo nesprávné považovat tyto dva postoje za vzájemně se vylučující nebo srovnávat zásluhy obou žen“. Služba a naslouchání jsou podle něj „dvojí dimenze pohostinnosti“.
Když se snažíme žít tyto dva aspekty v každodenním životě, musí být na prvním místě náš vztah s Bohem a svou víru musíme prožívat konkrétními činy podle toho, v jakém životním stavu se nacházíme. To však můžeme dělat pouze po rozjímání nad Božím slovem a naslouchání Duchu Svatému. K tomu nás papež vyzval, abychom si vyhradili čas na ztišení a modlitbu a odstranili rozptýlení, abychom se mohli soustředit na Boha a dát mu prostor k tomu, aby k nám promluvil.
Svatý otec uvedl, že „toto je rozměr křesťanského života, který dnes obzvláště potřebujeme obnovit, a to jak jako hodnotu pro jednotlivce a společenství, tak jako prorocké znamení pro naši dobu“. Papež poukázal na to, že léto je vhodnou příležitostí k tomu, abychom se o to zasadili a zakusili krásu našeho vztahu s Bohem a to, jak nám může pomoci být otevřenější vůči druhým.
Protože léto často nabízí více volného času na rozjímání a setkávání s druhými, papež Lev XIV. vyzval všechny, aby „toho dobře využili, opustili smršť povinností a starostí a vychutnali si několik chvil klidu a rozjímání“ a navštívili druhé. Léto může být příležitostí k péči o druhé, k jejich poznávání a naslouchání. To vše jsou projevy lásky, vysvětlil papež, kterou všichni potřebujeme.
Papež Lev si je vědom toho, že to vyžaduje úsilí a oběti, a zdůrazňuje, že právě v tomto úsilí „lze v životě vybudovat něco hodnotného“. Naslouchání druhým a služba jim je jediným způsobem, jak vytvořit a posílit opravdové vztahy s druhými.
Na závěr mše svaté předal papež Lev biskupovi z Albana Vincenzi Vivovi ornát. "Předáváme tento dar Jeho Excelenci jako výraz naší blízkosti k Vaší diecézní církvi s nadějí, že vás bude vždy provázet Boží požehnání. Děkujeme Vám za Vaši službu a děkujeme všem vašim farníkům."