Obsah
Obsah
Portál
Přihlásit se
Vatican News
9. 1. 2023, 17.12
Ve svém tradičním novoročním projevu k diplomatickému sboru u Svatého stolce František vyzval k "ukončení nesmyslného konfliktu" na Ukrajině a ke zrušení trestu smrti, počínaje Íránem. Papež opakuje, že ve Svaté zemi je třeba vytvořit dva státy, a vyzývá k "integrálnímu odzbrojení". Zazněla také výzva na podporu žen a proti potratům.
Válka na Ukrajině a "stopa smrti a zkázy", kterou za sebou zanechává, přičemž lidé umírají nejen kvůli bombardování, ale také hladem a zimou. Politické a sociální napětí v Brazílii, ale také v Peru a na Haiti, násilí mezi Izraelci a Palestinci, trest smrti v Íránu, vyloučení žen ze vzdělávání v Afghánistánu. A pak dramata sužované Sýrie a Jemenu s obyvatelstvem decimovaným nášlapnými minami, terorismus v Africe, konflikty na jižním Kavkaze, sociální, ekonomická a politická krize v Libanonu, tragédie migrace, která změnila Středozemní moře ve hřbitov.
Ve svém dlouhém projevu k diplomatickému sboru akreditovanému u Svatého stolce, který papež přijímá na audienci tradičně na začátku roku, skládá střípky konfliktů a napětí, které se dnes odehrávají na pěti kontinentech. Vzniká obraz "třetí světové války", která již není rozdělena na části, ale je globální, "konflikty se přímo dotýkají jen některých oblastí planety, ale v podstatě se týkají všech”.
Tváří v tvář tomuto scénáři nás papež žádá, abychom společně budovali mír a oživili demokracii, která v důsledku "rostoucí politické a sociální polarizace" v různých zemích slábne spolu s "možnostmi svobody, které umožňuje, i když se všemi omezeními lidského systému". Peru, Haiti a v posledních hodinách i Brazílie, jak se ukázalo při včerejším útoku na institucionální místa, jsou příkladem "nálože napětí a forem násilí", které taková polarizace přináší.
Papež František v úvodu svého zamyšlení, které je "výzvou k míru ve světě, v němž narůstají rozdělení a války," poděkoval velvyslancům za jejich kondolence k úmrtí Benedikta XVI. Rovněž se zmínil o prodloužení prozatímní dohody o jmenování biskupů mezi Čínou a Svatým stolcem: "Doufám, že se tato spolupráce bude rozvíjet ve prospěch života katolické církve a dobra čínského lidu."
Papež se pak v myšlenkách vrátil k encyklice Pacem in terris, jejíž 60. výročí si právě připomínáme a kterou napsal Jan XXIII. v době, kdy ještě hrozilo nebezpečí jaderné války kvůli kubánské raketové krizi. "Lidstvo bylo jen krůček od vlastního zániku, pokud by nezvítězil dialog. Bohužel i dnes je jaderná hrozba stále aktuální a vrhá svět do strachu a úzkosti," zdůrazňuje František. Proto opakuje, že "držení atomových zbraní je nemorální", protože, jak poznamenal Roncalli, "není vyloučeno, že nepředvídatelná a nekontrolovatelná událost může zažehnout jiskru, která uvede do pohybu válečnou mašinérii".
Z tohoto hlediska papež František vyjadřuje zvláštní znepokojení nad patovou situací v jednáních o íránské jaderné dohodě a doufá v brzké řešení pro "bezpečnější budoucnost”.
Papež dále hovoří o Ukrajině a odsuzuje útoky na civilní infrastrukturu, které "vedou k tomu, že lidé přicházejí o život nejen kvůli bombám a násilí, ale také kvůli hladu a zimě". "Dnes nemohu než znovu vyzvat k okamžitému ukončení tohoto nesmyslného konfliktu, jehož dopady se dotýkají celých regionů, a to i mimo Evropu, protože má dopad na výrobu energie a potravin, zejména v Africe a na Blízkém východě," řekl František.
Papež nezapomíná ani na další dějiště napětí. Především Írán, kde se stále praktikuje trest smrti (před několika dny došlo k dalším popravám) po demonstracích požadujících větší respekt k důstojnosti žen: "Trest smrti nelze používat k domnělé státní spravedlnosti, protože neodrazuje ani nenabízí spravedlnost obětem, ale pouze podněcuje touhu po pomstě. Vyzývám proto, aby byl trest smrti, který je vždy nepřípustný, protože útočí na nedotknutelnost a důstojnost osoby, zrušen v legislativě všech zemí světa. Nesmíme zapomínat, že do poslední chvíle se člověk může obrátit a změnit."
Pohled se pak rozšiřuje a směřuje do Sýrie, země stále sužované chudobou a sankcemi: "Znovuzrození této země musí proběhnout prostřednictvím nezbytných reforem, včetně ústavních," říká papež. Se stejnou úzkostí ukazuje na rostoucí násilí mezi Palestinci a Izraelci, které způsobuje oběti a "naprostou vzájemnou nedůvěru". František vyzývá k zaručení a respektování statusu quo v Jeruzalémě a zároveň opakuje postoj, který Svatý stolec již vyjádřil, a vyjadřuje jasné přání: "Kéž orgány Státu Izrael a Státu Palestina najdou odvahu a odhodlání k přímému dialogu s cílem uskutečnit dvoustátní řešení ve všech jeho aspektech v souladu s mezinárodním právem a všemi příslušnými rezolucemi OSN."
Papež se pak ve svém projevu zmiňuje o situaci v Demokratické republice Kongo, kam se koncem ledna vydá jako "poutník míru" a kde doufá, že násilí na východě země ustane. Papež se rovněž připojuje k volání obyvatel Jižního Súdánu po míru. Dále vyzývá k "příměří" na jižním Kavkaze a žádá "propuštění vojenských a civilních vězňů". Pokud jde o Jemen, papež František odsuzuje úmrtí civilistů kvůli nášlapným minám navzdory příměří, zatímco pokud jde o Etiopii, naléhá na mezinárodní společenství, aby posílilo svůj závazek řešit humanitární krizi. Nechybí obavy z dramat, která prožívají obyvatelé Burkiny Faso, Mali a Nigérie, a naděje, že transformační procesy probíhající v Súdánu, Mali, Čadu, Guineji a Burkině Faso budou probíhat "s respektem k legitimním aspiracím zúčastněných obyvatel". Papež bolestně zmiňuje Myanmar, "který již dva roky zažívá násilí, bolest a smrt", a také Korejský poloostrov, pro který doufá, že "se podaří vybudovat tolik vytoužený mír a prosperitu”. "Všechny konflikty však poukazují na smrtící důsledky neustálého utíkání se k výrobě nových a stále dokonalejších zbraní, někdy zdůvodňované tím, že pokud je dnes možný mír, může to být pouze mír založený na rovnováze sil," říká papež.
Římský biskup vyzývá, abychom "znovu spřádali vlákna míru" a začali znovu od pravdy, spravedlnosti, svobody a solidarity. Říká, že především musíme respektovat lidskou osobu "s jejím právem na existenci a tělesnou integritu". Tato myšlenka se týká zejména žen, které jsou i dnes v mnoha zemích považovány za "občany druhé kategorie" nebo jsou "předmětem násilí a zneužívání a je jim upírána možnost studovat, pracovat, projevovat své nadání, přístup ke zdravotní péči a dokonce i k jídlu". Papež řekl: "Ženy mohou nabídnout svůj nenahraditelný přínos společenskému životu a být hlavními spojenci míru."
Mír také vyžaduje, abychom bránili život, dobro, které je dnes ohroženo "až příliš často už v děloze, což potvrzuje údajné právo na potrat", říká papež Bergoglio. "Nikdo si však nemůže nárokovat práva na život jiné bytosti, jiného člověka, zejména je-li bezbranný, a tudíž zbavený jakékoli možnosti obrany." Apeluje na "svědomí mužů a žen dobré vůle, zejména těch, kteří mají politickou odpovědnost, aby se zasadili o ochranu práv nejslabších a vymýtili kulturu zavrhování, která se bohužel týká i nemocných, postižených a starých lidí”. Jak František poznamenává, v podstatě jde o "strach" ze života, stejný strach, který vyvolává strach ze založení rodiny a přivedení dětí na svět. Itálie je příkladem "nebezpečného poklesu porodnosti", upozorňuje papež. "Strach je živen neznalostí a předsudky, které snadno přerostou v konflikt," dodává.
Protilátkou je výchova: "Výchova vždy vyžaduje integrální respekt k člověku a jeho přirozené fyziognomii a vyhýbá se vnucování nového a zmateného pohledu na člověka. Je nepřijatelné, aby byla část obyvatelstva vyloučena ze vzdělávání, jak se to děje afghánským ženám."
Ještě k tématu vzdělávání papež důrazně apeluje na státy: "Mějte odvahu zvrátit zahanbující a asymetrický vztah mezi veřejnými výdaji na vzdělávání a prostředky určenými na zbrojení!”.
Stejně důrazně vyzývá k všeobecnému uznání náboženské svobody, protože "je znepokojující, že existují lidé, kteří jsou pronásledováni jen proto, že veřejně vyznávají svou víru. A to i v zemích, kde křesťané netvoří menšinu: "Náboženská svoboda, kterou nelze redukovat na pouhou svobodu kultu, je jedním z minimálních požadavků nezbytných pro důstojný život a vlády mají povinnost ji chránit a zaručit každému člověku v souladu se společným dobrem možnost jednat podle svého svědomí i ve veřejném životě a při výkonu svého povolání," řekl papež.
Náboženství je totiž "účinnou příležitostí k dialogu a setkávání mezi různými národy a kulturami", ujišťuje František a připomíná tak dokument o lidském bratrství podepsaný v roce 2019 v Abú Zabí.
Tento rozdělený svět potřebuje spravedlnost, která se konkrétně projevuje v multilateralismu, jenž je rovněž v krizi, jak ukázal konflikt na Ukrajině: "To vyžaduje reformu orgánů, které umožňují jeho fungování, aby skutečně reprezentovaly potřeby a citlivost všech národů a vyhnuly se mechanismům, které dávají některým větší váhu na úkor jiných". Nejde tedy o vytváření aliančních bloků, ale o vytváření příležitostí k dialogu pro všechny.
"Společně lze vykonat tolik dobrého," ujišťuje papež František, stačí si vzpomenout na "chvályhodné iniciativy" ve prospěch migrantů a odzbrojení nebo v boji proti chudobě a změně klimatu. "V poslední době se však různá mezinárodní fóra vyznačují rostoucí polarizací a snahou vnucovat jediný názor, což brání dialogu a marginalizuje ty, kteří mají názor jiný." Hrozí riziko "směřování, které stále více nabývá podoby ideologického totalitarismu, který," říká římský biskup, "podporuje netoleranci vůči těm, kdo se nehlásí k údajným 'pokrokovým' postojům, které ve skutečnosti zřejmě vedou spíše k všeobecnému úpadku lidskosti, k porušování svobody myšlení a svědomí".
František je v minulosti nazval "formami ideologické kolonizace". Ty podle něj vytvářejí "přímou vazbu mezi poskytováním hospodářské pomoci a přijímáním těchto ideologií". Napínají vnitřní diskusi v mezinárodních organizacích a vytvářejí "silové vztahy".
O kolonizaci papež hovoří také v souvislosti s dramaty, která prožívá původní obyvatelstvo. Dramata, která, jak vzpomíná, mohl zažít na vlastní kůži během své červencové cesty do Kanady. "Vyloučení a vzájemné veto vedou jen k dalšímu rozdělení," říká.
Nakonec papež vyzývá k solidaritě, sdílené solidaritě, protože, jak nás naučila pandemie, "nikdo se nemůže zachránit sám". Žijeme ve světě, který je natolik propojený, že činy každého z nás mají nakonec dopad na všechny.
Papež vyzývá zejména k většímu a cílenějšímu nasazení v otázce migrace. Řešit ji jako "otázku, u níž je možné postupovat v 'libovolném pořadí', je nepřijatelné". Stačí se podívat na Středozemní moře: "Tyto zničené životy jsou symbolem ztroskotání naší civilizace." "V Evropě je naléhavě nutné posílit regulační rámec prostřednictvím schválení nového paktu o migraci a azylu, aby bylo možné provádět odpovídající politiky pro přijímání, doprovod, podporu a integraci migrantů," říká František.
Vyzývá také k "navrácení důstojnosti podnikání a práce, k boji proti všem formám vykořisťování, které s pracovníky nakládají jako se zbožím", a k péči o společný domov vzhledem k dopadům klimatických změn, které způsobují zkázu, jako se to stalo v Pákistánu.
"Budování míru vyžaduje, aby nebylo místo pro poškozování svobody, celistvosti a bezpečnosti jiných národů, bez ohledu na jejich územní rozsah nebo obranyschopnost," uzavírá. "To je možné, pokud v jednotlivých komunitách nepřevládá kultura útlaku a agrese, která vede k tomu, že se na bližního díváme jako na nepřítele, s nímž je třeba bojovat, a ne jako na bratra, kterého je třeba přijmout a obejmout."
Tisk
