Papež Lev XIV. se 15. ledna setkal s rodinami a blízkými obětí tragického požáru v Crans-Montaně ve Švýcarsku, který vypukl během silvestrovských oslav v nočním klubu a připravil o život desítky mladých lidí. Svatý otec jim osobně vyjádřil svou blízkost a soucit v jejich bolesti.
„Jsem hluboce dojatý, že se s vámi setkávám v této chvíli velké bolesti a utrpení,“ řekl Svatý otec přítomným. Přiznal, že jejich zármutek se ho hluboce dotýká, a připomněl, že jejich nejbližší přišli o život nebo stále bojují o uzdravení po tragickém požáru, který zasáhl svět právě ve chvíli, kdy lidé vítali nový rok.
Svatý otec se zamýšlel nad tím, kde lze v takových situacích hledat skutečnou útěchu, která by nebyla jen prázdným slovem. Jak řekl, těžko najít jinou odpověď než tu, kterou nabízí samotný Kristus ve svém volání na kříži: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ (Mt 27,46) Papež zdůraznil, že právě v tomto volání se zrcadlí nejhlubší lidské utrpení.
Zároveň však připomněl, že Otcova odpověď přichází ve vzkříšení. „Vaše naděje má pevný základ, protože Kristus skutečně vstal z mrtvých,“ ujistil přítomné a odkázal na slova svatého Pavla o vzkříšení jako základu křesťanské víry.
Papež rodiny povzbudil, aby neztrácely důvěru v Boží lásku. „Nic vás nemůže odloučit od Kristovy lásky,“ připomněl a ujistil je, že Kristus je provází na jejich bolestné cestě a sdílí jejich utrpení. Stejně tak je s nimi celá církev, která se za ně modlí.
Svatý otec přirovnal jejich bolest k bolesti Panny Marie pod křížem a svěřil je do její ochrany. Vyzval přítomné, aby se k ní obraceli se svými slzami a hledali u ní mateřskou útěchu. Připomněl, že i v temné noci utrpení lze s vírou čekat na nový den, kdy se znovu objeví radost.
Na závěr setkání papež udělil apoštolské požehnání všem přítomným jako znamení útěchy a naděje.