V pondělí 28. září při návratu z apoštolské cesty do Francie odpovídal papež Lev XIV. na palubě letadla na otázky novinářů. Hovořil o válce na Ukrajině a rostoucích výdajích na zbrojení, ochraně života, obětech sexuálního zneužívání, dostupnosti bydlení i rizicích spojených s umělou inteligencí. Vyjádřil se také k situaci církve v Německu a možné návštěvě této země.
Papež na úvod zhodnotil svou čtyřdenní návštěvu Francie jako cestu naplněnou „mnohými požehnáními“. Zvlášť připomněl pobyt v Lurdech a setkání s nemocnými a trpícími. Za jeden z nejsilnějších okamžiků označil také setkání s 80 tisíci mladými lidmi v Paříži, které provázelo nadšení, radost a naděje.
Jedna z prvních otázek na palubě letadla se týkala setkání papeže se sedmi oběťmi sexuálního zneužívání. Lev XIV. zdůraznil ochotu svou i celé církve obětem naslouchat a doprovázet je na cestě k uzdravení. Upozornil, že sexuální zneužívání je především lidským problémem, v prostředí církve však získává další rozměr, protože může hluboce zasáhnout, nebo dokonce zcela narušit vztah člověka k víře.
Novinář se papeže následně zeptal, zda při setkání s oběťmi skutečně uznal systémovou povahu sexuálního zneužívání v církvi, jak po setkání uvedli někteří z jeho účastníků. Lev XIV. odpověděl, že dává přednost přesnějšímu rozlišování. Připustil, že v některých církevních organizacích mohlo ke zneužívání docházet systémovým způsobem, zároveň však zdůraznil, že sexuální zneužívání je především lidským problémem. Připomněl také zvláštní odpovědnost církve oběti doprovázet a pomáhat jim na cestě k uzdravení.
V souvislosti s nedávnou legalizací eutanazie ve Francii se novináři ptali také na papežova opakovaná vyjádření k ochraně života a péči o lidi na jeho konci. Lev XIV. odmítl, že by tím chtěl zasahovat do francouzské politiky.
Když církev hovoří o ochraně života a dalších otázkách sociální nauky, nevstupuje tím podle Lva XIV. do stranické politiky, ale vztahuje evangelium ke konkrétnímu životu lidí. Připomněl zkušenost z Lurd, kde si nemocní a lidé se zdravotním postižením uvědomují, že jejich život má smysl navzdory nemoci, postižení či utrpení. „Mým záměrem však nebylo zasahovat do francouzské politiky, ale učit to, čemu církev skutečně věří,“ zdůraznil.
Dalším tématem byla bytová krize. Na konkrétní případ starší ženy se zdravotním postižením, která byla v Madridu vystěhována z bytu poté, co se jí výrazně zvýšilo nájemné, papež odpověděl, že podobné situace vyžadují hledání spravedlivějších řešení.
Lev XIV. upozornil, že problém dostupnosti bydlení nemohou vyřešit samotné farnosti, diecéze ani církev. Je proto třeba zabývat se také systémovými příčinami a hledat řešení na úrovni veřejných institucí a politické reprezentace.
Výraznou část tiskové konference věnoval Lev XIV. válce na Ukrajině, zbrojení a hledání cesty k míru. Upozornil na rostoucí vojenské výdaje a připomněl, že prostředky vynakládané na zbrojní průmysl by mohly pomáhat řešit hlad, nedostupnost bydlení či nezaměstnanost.
„Církev má odpovědnost být hlasem, který se snaží prosazovat hodnoty lidské důstojnosti, důležitost života a možnost vydávat více na zdravotnictví a vzdělávání a méně na zbraně,“ řekl papež.
Lev XIV. zároveň vyzval představitele Ruska, Ukrajiny i dalších zemí, aby zasedli k jednacímu stolu, vedli dialog a hledali řešení bez pokračování ve válce. Připustil, že církev nemůže nikoho k jednání přinutit, přesto bude nadále svůj hlas pozvedat a k dialogu vyzývat.
Papež odpovídal také na otázku týkající se možných rizik umělé inteligence. Zdůraznil, že nepodléhá panice, varování odborníků však považuje za důvod k vážné diskusi.
Do debaty o budoucnosti umělé inteligence by se podle Lva XIV. měli zapojit politici, představitelé technologického odvětví i občanské společnosti. Připomněl také, že Vatikán zřídil vlastní komisi pro umělou inteligenci, která se zabývá jejím využíváním, přínosy i riziky. Papež se označil za poměrně optimistického v tom, že bude možné zabránit nejzávažnějším scénářům, současně však varoval před nečinností.
Poslední otázka se týkala Německa. Lev XIV. potvrdil, že pozvání k návštěvě země obdržel a doufá, že se tam vydá, konkrétní termín však zatím stanoven není. Jako jedinou potvrzenou zahraniční cestu na příští rok zmínil Světové dny mládeže v Koreji.
K poklesu počtu katolíků v Německu papež poznamenal, že podobně se v minulosti hovořilo také o Francii, přesto jeho nynější cesta ukázala živý zájem mnoha lidí o víru. Za důležitý proto považuje obnovený misionářský duch.
Vyjádřil se rovněž k růstu krajně pravicových proudů a jejich propojování s určitými podobami náboženství. Lev XIV. zdůraznil, že takové spojení není autentickým projevem křesťanství. Evangelium není založeno na nenávisti a rozdělení, ale na porozumění, soucitu a doprovázení.
Zdroj: Vatican News – anglická sekce, redakčně upraveno