Posvěcení lateránské baziliky: Svátek připomínající jednotu církve

9. listopadu si připomínáme svátek Posvěcení lateránské baziliky v Římě, jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších křesťanských chrámů. Bazilika zasvěcená Nejsvětějšímu Spasiteli a svatým Janu Křtiteli a Janu Evangelistovi je katedrálou římského biskupa, tedy papeže, a nese čestný titul „matka a hlava všech kostelů města Říma a světa“.

Lateránská bazilika byla postavena ve 4. století za vlády císaře Konstantina Velikého, který se v roce 313 zasadil o uznání náboženské svobody křesťanů. Podle tradičního datování ji 9. listopadu roku 324 posvětil papež Silvestr I. Svátek jejího posvěcení se původně slavil pouze v Římě, později se rozšířil na celou katolickou církev.

Katedrála papeže a symbol jednoty církve

Ačkoli je papež nejčastěji spojován s bazilikou sv. Petra ve Vatikánu, jeho biskupským chrámem je právě lateránská bazilika. Až do 14. století byla také sídlem papežů a centrem života římské církve. Její význam připomíná latinský nápis na průčelí: Omnium urbis et orbis ecclesiarum mater et caput, tedy „Matka a hlava všech kostelů města Říma a světa“.

Papež Benedikt XVI. při modlitbě Anděl Páně v listopadu 2008 připomněl, že úcta k tomuto chrámu je zároveň vyjádřením lásky a úcty k římské církvi, která podle slov svatého Ignáce Antiochijského „předsedá v lásce“ celému katolickému společenství.

Svátek připomíná živé společenství věřících

Svátek Posvěcení lateránské baziliky není pouze připomínkou historické stavby. Poukazuje také na duchovní význam církve jako společenství věřících, které spojuje víra v Ježíše Krista.

Liturgické texty tohoto dne připomínají, že Ježíš představuje své tělo jako chrám. V Janově evangeliu říká: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej zase postavím“ (Jan 2,19). Evangelista vysvětluje, že Ježíš mluvil o chrámu svého těla.

Slavení tohoto svátku tak připomíná nejen význam posvátných míst, ale především jednotu církve a povolání každého pokřtěného podílet se na jejím životě.

Zdroj: Aci Prensa, Vatican News