Přemyslovci se vrátili do Klášterního Hradiska

Ostatky olomouckých Přemyslovců, objevené před sedmi lety v Klášterním Hradisku, se vrátily na místo svého původního spočinutí. Arcibiskup Josef Nuzík je při mši svaté ve středu 14. května 2025 uložil do hrobu v bočním oltáři kostela sv. Štěpána.

Při průzkumu sakristie kostela sv. Štěpána, iniciovaném roku 2018 tehdejším farářem P. Přemyslem Hanákem OPraem. a historikem umění Leošem Mlčákem, byla odhalena zazděná místnost ukrývající dvojitou pohřební schránu s kostmi považovanými za ostatky údělných olomouckých knížat a jejich rodin.

„Odborný výzkum ostatků i samotných barokních pohřebních schrán probíhal pod vedením Arcidiecézního muzea Olomouc ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd ČR. Antropologické a genetické analýzy potvrdily, že jde skutečně o příslušníky olomoucké větve Přemyslovců,“ shrnuje kurátorka muzea Simona Jemelková.

Pět let výzkumu a restaurování

Uskutečněné analýzy podle ní dovolily s různou mírou pravděpodobnosti identifikovat pět osob. Je to zakladatel kláštera na Hradisku Ota I. Sličný (1045–1087) a jeho manželka Eufemie – první generace olomouckých Přemyslovců. Dále Marie, zemřelá v dětském věku, a jeden z jejích sourozenců – Břetislav nebo Vladimír – tedy čtvrtá generace. Pátou osobou je manželka Oty III. Durancie – třetí generace. Zbývající dva jedinci mohou být ztotožněni se třemi osobami – Otou III. (1122–1160), druhým ze sourozenců (tedy Břetislavem nebo Vladimírem) a olomouckým biskupem Janem III. (+ 9. 2. 1157). Vědci dokázali také zrekonstruovat podobu tří osob – kněžen Eufemie a Durancie a jednoho ze synů Oty III.

Zároveň byly restaurovány obě pohřební schrány. Vnější cínová schrána pochází z dílny olomouckého cínaře Jana Karla Behra (asi 1665–1725), který je rovněž autorem cínové rakve biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelkorna v olomoucké katedrále, vnitřní malovanou schránu vytvořil brněnský malíř Jan Jiří Etgens (1693–1757). Při restaurování byly opraveny poškozené zámky i narušená polychromie.

Návrat na místo posledního odpočinku

„Nález je mimořádný i v celoevropském kontext. Analyzovaný soubor je totiž srovnatelný se souborem pěti nejstarších generací pražských Přemyslovců, od kterých je dělí časová mezera dvou generací. Dochované ostatky jsou také jedinými ostatky moravských Přemyslovců všech větví – olomoucké, brněnské, znojemské a opavské. U ostatních rodových větví nejsou ostatky až na jedinou výjimku dochovány a je jen malá naděje na jejich objevení. V tom jsou olomoučtí Přemyslovci na Moravě výjimeční,“ upozorňuje Jemelková.

Po letech výzkumů se tak nyní ostatky vrátily na důstojné místo v bočním oltáři kostela sv. Štěpána v Klášterním Hradisku – v místě, kde byli Přemyslovci podle tradice pohřbeni již od 11. století. Slavnostní obřad uložení ostatků vedl arcibiskup Josef Nuzík za účasti věřících a také několika kněží, mezi nimi i současného duchovního správce farnosti P. Hyacinta Pavla Kuchty OPraem. „Je to mimo jiné projev úcty a vděčnosti k těm, kdo před téměř tisíci lety stáli u vzniku tohoto místa,“ uvedl P. Kuchta.