Jedinečný objev stovek polodrahokamů nevyčíslitelné hodnoty, které v grottách Arcibiskupského zámku v Kroměříži odkryla vědkyně Jana Zapletalová z Univerzity Palackého v Olomouci, nově představují samostatné webové stránky www.ametystovegrotty.cz.
Web přehledně představuje historii, výzdobu i současný stav těchto evropsky unikátních prostor, jejichž objev byl veřejnosti představen letos v srpnu. Návštěvníci zde najdou nejen základní informace, ale také výsledky probíhajících průzkumů, fotografie detailů štuků a minerálů či vysvětlení, proč se grotty nacházejí v havarijním stavu a co vše je třeba pro jejich záchranu udělat – včetně odkazu na veřejnou sbírku, která má záchranu spolufinancovat. K dispozici je rovněž anglická verze webu www.ametystgrottoes.eu.
Grotty v Kroměříži vyvolaly přednedávnem pozornost, když historička umění Jana Zapletalová z Univerzity Palackého objevila, že jejich výzdobu tvoří stovky ametystů a dalších minerálů, skrytých desítky let pod vrstvami depozitů a pozdějších barevných nánosů. Výzkum potvrdil, že jde o unikát světového významu. „Ametysty jsou společně s dalšími minerály a lasturami nejen součástí stěn a kleneb, ale v Důlní grottě jsou zabudované i v podlaze. Tak rozsáhlá aplikace drahých kamenů v barokních umělých jeskyních nemá obdoby,“ shrnuje Zapletalová.
Cennou výzdobu zámeckých prostor inicioval olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. „Na různých grafikách byl spojován se zářícím kamenem nebo sluncem, kdy paprsky své víry a poznání přinášel duchovní i hospodářskou obnovu Moravy. Odkaz na světelnou symboliku vycházel z biskupova rodového přídomku Lichtenstein, tedy světlý či zářící kámen, který měl i v rodovém znaku. Proto ta oslnivá záře ametystů kolem sochy boha slunce, který házel šíp, tedy paprsek světla a víry do temné části grotty s drakem, plné faunů, divokých zvířat a dubových stromů,“ doplnila vědkyně.
Přestože dnes jsou grotty v havarijním stavu, zůstávají díky bezpečnostním opatřením přístupné. Návštěvníci mohou využít krycí podlahy a grottové vyhlídky, které umožňují alespoň omezený pohled do jinak uzavřených prostor. Arcibiskupství olomoucké chce v příštích letech pokračovat v restaurátorských pracích, které mají památku stabilizovat a zachovat pro budoucnost, za tímto účelem rovněž vyhlašuje veřejnou sbírku. Arcibiskupství zároveň plánuje průběžně doplňovat nové informace a fotografie tak, aby se web stal živým centrem informací o jednom z nejcennějších, a přitom donedávna téměř neznámých pokladů kroměřížského zámku.