Program apoštolské cesty Lva XIV. do Turecka a Libanonu

Ředitel tiskového střediska Svatého stolce Matteo Bruni představil novinářům první zhraniční apoštolskou cestu Lva XIV. Papež zavítá do Ankary, Istanbulu a Bejrútu se zastávkou v İzniku, jak se dnes nazývá starověká Nicea. Cesta bude mít výrazně ekumenický a mezináboženský podtext. Pro zajištění bezpečnosti „byla přijata všechna nezbytná opatření“.

Dialog a jednota mezi křesťany všech vyznání, blízkost komunitám, utvářenými složitými dějinami regionu, a dále otázka pokoje, která papeži leží na srdci od začátku pontifikátu. Ředitel tiskového střediska Svatého stolce Matteo Bruni představil podrobnosti a zároveň nabídl klíč k pochopení apoštolské cesty papeže Lva XIV. do Turecka a Libanonu. První apoštolská cesta amerického papeže má silně ekumenický ráz. Jejím prvním vyvrcholením bude obřad v Izniku (starověké Niceji) u příležitosti 1700 let Nicejského koncilu.

Náročná cesta do dvou významných zemí

„Bude to náročná cesta do dvou významných zemí“, řekl Bruni dnes, 25. listopadu, na briefingu novinářům, kteří budou Lva XIV. na cestě doprovázet. Země s prastarými tradicemi: Turecko, rodiště svatého Pavla, dějiště prvních osmi koncilů, most mezi různými světy a kontinenty; Libanon, kolébka Féničanů, místo soužití zástupců různých náboženství a zároveň útočiště lidí prchajících před válkami a terorismem. Zároveň dnes Libanon zemí poznamenanou chudobou a krizemi různého druhu, výbuchem v bejrútském přístavu, útoky Izraele na jihu. Poslední z nich se odehrál 23. listopadu. Proto se řada otázek novinářů soustředila na obavy o bezpečnost: „Byla přijata všechna nezbytná opatření,“ konstatoval Bruni.

Ve stopách svých předchůdců

Lev XIV. se setká se s lidmi, s různými skupinami obyvatel, vyslechne jejich příběhy. Soukromě pohovoří s prezidenty Recepem Tayyipem Erdoğanem a Josephem Aounem; pozdraví občanské a náboženské představitele; navštíví mešity a kostely postavené před staletími i nedávno; zavítá do tureckého Diyanetu; v bejrútském přístavu uctí památku více než 200 lidí, kteří zahynuli při výbuchu v roce 2020. A především se touto cestou zařadí do řady svých předchůdců: Jana XXIII., který před zvolením na Petrův stolec působil v Turecku jako apoštolský delegát; Pavla VI., který navštívil Turecko v roce 1976 a Libanon při cestě do Indie v roce 1974; a také Jan Pavel II., který cestoval do Turecka a do Libanonu v roce 1997 (cesta, během níž vytvořil historický pojem „země poselství“) a vydal apoštolskou exhortaci Nová naděje pro Libanon. Také Benedikt XVI. navštívil obě země, jednu téměř na začátku svého pontifikátu a druhou pět měsíců před svou rezignací. A konečně papež František, který navštívil Turecko v roce 2014 a chtěl se tam vrátit v květnu 2025 k 1700. výročí Nicejského koncilu, také návštěva Libanonu zůstala jeho nesplněným přáním. Lev XIV. tedy zdědil plán na tuto první „poutní cestu“ do srdce Blízkého východu po svém předchůdci: „Zdědil tyto sliby a vzal je za své“, jak to dokládá také apoštolský list In unitate fidei.

Ekumenismus a blízkost k mladým lidem

„Tato cesta má především ekumenický rozměr“, řekl vatikánský mluvčí. Je vyjádřením blízkosti křesťanům všech vyznání, kteří se identifikují s Nicejským koncilem: „Složitá, dávná historie, plná rozkolů a rozporů, sjednocení a tragédií spojených s historickými událostmi“. Papež chce také vyjádřit blízkost malým komunitám katolíků, z nichž některé „prožívají těžké časy mezi emigrací a napětím“. Velkou pozornost jí budou věnovat také Libanonci v diaspoře. Jedním z významných okamžiků bude setkání s mladými lidmi z Libanonu na náměstí před antiochijským patriarchátem Maronitů v Bkerké.

Připomínka Nicejského koncilu

Jedním z vrcholů cesty bude ekumenická slavnost v Niceji. Papež Lev XIV. a kontantinopolský patriarcha Bartoloměj půjdou v procesí podél jezera k ruinám baziliky sv. Neofita, zničené zemětřesením. Obřad bude pokračovat zpěvy a modlitbami s patriarchy a zástupci křesťanských církví před ikonami Krista a koncilu.

Dialog s jinými náboženstvími

Vedle ekumenických akcentů bude hrát důležitou roli také mezináboženský dialog. 27. listopadu papež navštíví Diyanet, prezidentskou kancelář pro náboženské záležitosti, schůzka přidaná dodatečně k původnímu programu, stejně jako setkání s hlavním rabínem Turecka a soukromé setkání s představiteli muslimské a drúzské komunity nunciatuře v Bejrútu. Dalších významných momentů zmínil Matteo Bruni položení věnce v Atatürkově mauzoleu, chvíli usebrání pod klenbami a majolikami „Modré mešity“, mši svatou pro čtyři tisíce věřících ve Volkswagen Aréně v Istanbulu. Libanonu papež zasadí cedr v zahradě prezidentského paláce v Bejrútu, pomodlí se u hrobu z tufu a kamene sv. Charbela nebo u nohou bronzové sochy Panny Marie z Libánu, bdící nad celým Blízkým východem.

Tisková konference s novináři

V obou zemích papež absolvuje několik jízd v otevřeném voze. „Výběr vhodného vozu se bude záviset na situaci,“ upřesnil Matteo Bruni. K papežskému doprovodu se kromě obvyklé delegace připojí také kardinálové Kurt Koch, prefekt Dikasteria pro jednotu křesťanů, George Koovakad, prefekt Dikasteria pro mezináboženský dialog a Claudio Gugerotti, prefekt Dikasteria pro východní církve. V Turecku i v Libanonu bude papež hovořit anglicky při institucionálních setkáních a francouzsky při bohoslužbách. Obvyklá tisková konference na palubě letadla je plánována na zpáteční let na konci apoštolské cesty.