Průzkum: Češi si Dušičky připomínají. Víra v posmrtný život zůstává silná

Češi zapalují svíčky, vzpomínají doma i chodí na hřbitovy. A víra v posmrtný život zůstává silná. To ukázal průzkum, který si Arcibiskupství pražské nechalo vyhotovit při příležitosti Památky věrných zemřelých.

Dušičky zůstávají pro většinu Čechů obdobím ztišení a vzpomínky na blízké, kteří už nejsou mezi námi. Podle aktuálního průzkumu agentury Instant Research pro Arcibiskupství pražské si více než osm z deseti lidí svátek Památky zesnulých připomíná alespoň nějakou formou – nejčastěji zapálením svíčky na hřbitově či doma, v menší míře i účastí na bohoslužbě. Zároveň se ukazuje, že i mladší generace si tradice uchovává, i když je často spojuje s novějšími zvyky, jako je Halloween.

Arcibiskupství pražské průzkum zadalo s cílem lépe porozumět, jak lidé v současnosti prožívají tradiční svátky a jakou roli v nich hraje víra, vzpomínka a rodina. Výsledky průzkumu chce využít nejen k hlubšímu pochopení postojů veřejnosti, ale také jako podnět k přemýšlení o tom, jak v dnešní společnosti uchovávat prostor pro ztišení, duchovno a úctu k minulým generacím.

„Téma Dušiček ukazuje, že ani v moderní, často uspěchané době lidé nezapomínají na své blízké a je v nich přítomna naděje, která překračuje tento viditelný svět. Křesťanství tuto naději v opětné setkání s našimi zesnulými na základě zkušenosti se Zmrtvýchvstalým Kristem potvrzuje a staví na ni svou víru. Proto také na naše zemřelé v modlitbě pamatujeme, prosíme za ně, aby jim Bůh odpustil a uvedl je do své slávy,“ říká Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský.

Tradiční světlo svíčky má stále sílu

Podle průzkumu 63 % Čechů chodí o Dušičkách na hřbitov a zapaluje svíčky za zesnulé. Třetina dotazovaných (37 %) vzpomíná na své blízké doma, například zapálením svíčky nebo prohlížením starých fotografií. Každý pátý (19 %) tráví toto období s rodinou a sdílí vzpomínky společně. Ačkoli se bohoslužby podle výzkumu účastní jen menší část populace (5 %), tradice Dušiček zůstává pevně zakořeněná i mimo kostelní prostředí jako osobní i rodinný projev úcty a vděčnosti.

Naopak 18 % dotazovaných uvedlo, že svátek nijak neslaví. Výrazné rozdíly se projevují mezi generacemi i regiony:

• Starší generace a obyvatelé Moravy si tradice udržují nejvíce – na hřbitov chodí více než 70 % z nich. V Praze a velkých městech tradice oslabuje – Dušičky neslaví více než čtvrtina obyvatel.
• Mladí lidé si často vytvářejí vlastní kombinaci zvyků – vedle návštěvy hřbitova se u nich častěji objevuje i Halloween, který slaví přibližně každý pátý člověk do 26 let.

Respondenti mohli volit více možností, takže řada lidí například navštěvuje hřbitov a zároveň se účastní halloweenských oslav.

Víra v posmrtný život zůstává překvapivě silná

Na otázku „Věříte, že smrtí život nekončí?“ odpovědělo 39 % dotazovaných Čechů, že ano, tedy že smrtí vše nekončí. Necelá čtvrtina (23 %) naopak uvedla, že nevěří, že by po smrti něco existovalo. Téměř stejný podíl, 39 % respondentů, odpověděl, že si není jistý nebo jistá.

Víra v pokračování života po smrti je častější u žen a na Moravě. Zajímavostí je, že mladí lidé do 26 let vykazují vyšší míru víry než nejstarší generace – duchovní rozměr života tak pro ně zůstává aktuální, i když ho často neprožívají skrze církevní instituce.

„S vírou v posmrtný život se setkáváme prakticky ve všech dobách u všech kultur. Ukazuje se tak, že je hlubokým výrazem lidské přirozenosti. Projevuje se i dnes, kdy v posmrtný život většina lidí věří a další významná část populace přijímá tuto víru alespoň jako možnost,“ upozorňuje v této souvislosti arcibiskup Jan Graubner.

Češi mění přístup k pohřebním tradicím

Podle průzkumu by klasický pohřeb s uložením těla do země dnes zvolilo jen 22 % dotázaných. Tři čtvrtiny Čechů by daly přednost kremaci

• 36 % by uložilo urnu na hřbitově,
• 37 % by zvolilo rozptyl popela.

Zajímavostí je, že 12 % lidí by po smrti darovalo své tělo vědě – výraz solidarity a ochoty pomoci, který se častěji objevuje u mladší generace.

Asi 6 % respondentů zvolilo odpověď „jiné“ a doplnilo vlastní představy. Kromě přání rozloučit se v přírodě nebo na oblíbeném místě se objevovaly i netradiční nápady, například touha poslat své ostatky do vesmíru, nechat se zmrazit nebo přání rozloučit se bez obřadu. Zároveň se řada lidí vyjádřila, že tuto otázku vůbec neřeší, případně že „jim to pak už bude jedno“.

Tradice jako prostor pro naději

Výsledky průzkumu potvrzují, že Památka zesnulých zůstává hluboce zakořeněnou součástí české kultury, a to i v sekulární společnosti. Připomínání zemřelých je pro většinu lidí osobním projevem úcty, vděčnosti a sounáležitosti. Arcibiskupství pražské proto zve všechny, kdo o Dušičkách zavítají na hřbitovy, k tichému zastavení, modlitbě a zamyšlení nad tím, co nás spojuje.

„Tradice nejsou přežitkem. Jsou pomyslnou kotvou, která nás drží v časech nejistoty. Udržujme je, právě ony nám připomínají, odkud přicházíme, kdo jsme a kam směřujeme,“ uzavírá arcibiskup Graubner.

Metodika průzkumu

Průzkum byl realizován agenturou Instant Research v říjnu 2025 na vzorku 1 535 respondentů z celé České republiky, reprezentativně podle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti obce. Respondenti odpovídali na tři otázky týkající se připomínání Dušiček, víry v posmrtný život a preferované formy pohřbu; u první otázky mohli volit více odpovědí.

Odpovědi průzkumu k nahlédnutí zde.