První místo pro Kroměříž! Sbírka na záchranu ametystových grott zvítězila v soutěži Máme vybráno

Soutěž Máme vybráno, kterou pořádá Institut pro památky a kulturu, každoročně oceňuje nejúspěšnější a příkladné projekty zaměřené na obnovu kulturního dědictví a prezentaci veřejných sbírek v České republice. Vítězem letošního ročníku v kategorii „Cena redakce ProPamátky“ se stala záchrana dvou barokních grott – umělých jeskyní Arcibiskupského zámku v Kroměříži.

Slavnostního předání cen se v Praze zúčastnili zástupci obcí, majitelé památek, dárci i odborná veřejnost z celé České republiky. Arcibiskupství zastupovala vedoucí arcidiecézního památkového oddělení Alena Tobolková. „Cena redakce vyzdvihuje především prezentaci našeho projektu – například webu ametystovegrotty.cz, který jsme po nalezení ametystů v grottách vytvořili. Věřím proto, že nám toto uznání pomůže oslovit širší veřejnost a také najít nové dárce, kteří nám pomohou cenný nález zachránit,“ říká Tobolková a dodává, že v rámci prezentace připravuje arcibiskupství společně se zámeckou správou a odborníky z Univerzity Palackého také 3D tisk modelů grott s vodními a světelnými prvky. „K vidění by měl být už na konci září v Olomouci,“ dodává.

„Získání této ceny je pro mě svědectvím o tom, že naše památkové oddělení nejen výborně pracuje, ale že také dobře vnímá současné trendy, jak oslovit dárce a získat je k tomu, aby podpořili grotty Arcibiskupského zámku. Společným zájmem nás všech je, aby se toto dílo podařilo zachránit a vrátila se mu bývalá krása,“ uvádí arcibiskup Josef Nuzík.

Objev, který nemá obdoby

Grotty v Kroměříži vyvolaly přednedávnem pozornost, když historička umění Jana Zapletalová z Univerzity Palackého objevila, že jejich výzdobu tvoří stovky ametystů a dalších minerálů, skrytých desítky let pod vrstvami depozitů a pozdějších barevných nánosů. Výzkum potvrdil, že jde o unikát světového významu. „Ametysty jsou společně s dalšími minerály a lasturami nejen součástí stěn a kleneb, ale v Důlní grottě jsou zabudované i v podlaze. Tak rozsáhlá aplikace drahých kamenů v barokních umělých jeskyních nemá obdoby,“ shrnuje Zapletalová.

Cennou výzdobu zámeckých prostor inicioval olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. „Na různých grafikách byl spojován se zářícím kamenem nebo sluncem, kdy paprsky své víry a poznání přinášel duchovní i hospodářskou obnovu Moravy. Odkaz na světelnou symboliku vycházel z biskupova rodového přídomku Lichtenstein, tedy světlý či zářící kámen, který měl i v rodovém znaku. Proto ta oslnivá záře ametystů kolem sochy boha slunce, který házel šíp, tedy paprsek světla a víry do temné části grotty s drakem, plné faunů, divokých zvířat a dubových stromů,“ doplnila vědkyně.

Záchrana pro další generace

Přestože dnes jsou grotty v havarijním stavu, zůstávají díky bezpečnostním opatřením přístupné. Návštěvníci mohou využít krycí podlahy a grottové vyhlídky, které umožňují alespoň omezený pohled do jinak uzavřených prostor. Arcibiskupství olomoucké chce v příštích letech pokračovat v restaurátorských pracích, které mají památku stabilizovat a zachovat pro budoucnost, za tímto účelem rovněž vyhlašuje veřejnou sbírku. Arcibiskupství zároveň plánuje průběžně doplňovat nové informace a fotografie tak, aby se web stal živým centrem informací o jednom z nejcennějších, a přitom donedávna téměř neznámých pokladů kroměřížského zámku.