Ve Francii se papež setká s církví, která si uvědomuje svou chudobu, ale zároveň prožívá velkou milost a radost z přijímání nově pokřtěných – říká arcibiskup Éric de Moulins Beaufort, který donedávna zastával funkci předsedy biskupské konference. Připouští, že problémem Francie je klesající počet kněží, zatímco její silnou stránkou jsou mladí lidé, kteří mají silné vnímaní přítomnosti Krista, zejména v liturgii a svátostech.
Situace církve ve Francii je zvláštní. Stejně jako jiné silně sekularizované státy trpí nedostatkem kněžských a řeholních povolání, ale na druhou stranu v posledních letech zažívá prudké oživení zájmu o víru v mladé generaci.
„Máme úžasnou katolickou mládež, lidi, kteří touží žít dobře, jsou otevření ostatním, jsou starostliví a ochotní vyjít z ustálených konvencí. Mají mnoho lásky ke Kristu, hluboké vnímání Jeho přítomnosti, zejména v eucharistii, skrze liturgii a svátosti. Hluboký cit pro působení vzkříšeného Krista ve svátostech,“ říká remešský arcibiskup de Moulins Beaufort v rozhovoru pro televizi KTO. Zdůrazňuje, že apoštolská cesta bude příležitostí prožít to všechno ještě intenzivněji a v širším kruhu.
Arcibiskup, který byl donedávna předsedou biskupské konference, ujišťuje, že papežova návštěva bude pro Francii obrovský zážitek, protože takovou apoštolskou cestu nezažila od roku 2008, kdy ji navštívil Benedikt XVI. Papež František sice byl ve Štrasburku, v Marseille a na Korsice, ale „vždycky tvrdil, že do Francie nepřijíždí“.
Arcibiskup de Moulins Beaufort ujišťuje, že současný papež se o Francii zajímá, vnímá bohatství jejích světců. Přiznává také, že je osobně zvědav na papežova slova. Věří, že podobně jako cesta do Španělska letos v červnu, přinese papežova přítomnost povzbuzení pro místní katolíky. Metropolita z Remeše dále připomíná, že během posledních apoštolských cest, jak do Afriky tak do Španělska, byly papežovy promluvy velmi trefné.
„Stejně tomu bylo i v Monaku,“ vzpomíná francouzský arcibiskup. „Všichni tehdy říkali: co tam bude dělat mezi těmi miliardáři? A přece, když se zaposloucháme do papežových slov, mluvil opravdu velmi konkrétně, důrazně a kladl vysoké nároky. Řekl to velmi klidně, s velkou přesností, aniž by se snažil o nějaký zvláštní efekt, který by vyvolal rozruch. Opravdu nás však přiměl obrátit se k jádru evangelia a ke Kristu, k Jeho zjevení, a povzbudil nás, abychom zhodnotili svůj život ve vztahu k tomu, kým byl Kristus a kým je dnes, abychom žili v souladu s pravdou.“