Nová poutní trasa spojuje kláštery v Bílé Vodě a na Hoře Matky Boží v Králíkách. Symbolická cesta Rychlebskými horami nese název Via Pacis neboli Cesta Pokoje a částečně kopíruje populární Stezku Českem. Na trase je rozmístěno deset dřevěných soch, které jsou inspirované plody Ducha Svatého jako jsou zdrženlivost, pokoj, radost, věrnost, dobro, tichost, laskavost, trpělivost a láska.
První poutnická skupina se po Via Pacis vydala na cestu na začátku července od Kláštera v Bílé Vodě. Dali si za úkol připevnit na jednotlivé sochy tabulky s názvy, přítomný kněz v průběhu cesty každému zastavení požehnal.
„Každý z nás si “vylosoval“ jednu z kartiček a bylo neuvěřitelné, jak to každému sedlo, bylo to jeho téma. Vlastnosti, které každý z nás řeší, jako je trpělivost, laskavost, tichost… Každý pak nesl “tu svou“ cedulku, a pak ji přišrouboval na konkrétní sochu,“ vysvětluje autorka Via Pacis Martina Rabenseifnerová.
První myšlenka na poutní cestu přišla v roce 2022. Většina soch vznikla v rámci sochařského Sympozia umění a tvoření v Račím údolí. Zbývající pak nechala autorka stezky vyrobit na míru. Via Pacis je také symbolicky propojená s kapelou Učedníci. Jejímu zesnulému zakladateli Josefu Hrubému je věnováno jedno ze zastavení. Prvním poutníkům zabrala 77 kilometrů dlouhá trasa čtyři dny. Jejich putování v Králíkách zakončil právě koncert skupiny Učedníci.
Propojení Bílé Vody a Králík považuje Martina Rabenseifnerová za velmi symbolické. „Obě tato místa jsou spojena se silnými příběhy a nesou v sobě paměť nelehkého osudu řeholníků a řeholnic v době komunismu. Cesta tak není jen putováním krajinou Rychlebských hor, ale také tichou připomínkou historie, která zde zanechala svou stopu.“
U schodů pod králickým kostelem se paní Martina setkala s prvním poutníkem stezky, který zřejmě kráčel nedlouho po první skupině. „Je to fantastické dílo. Děkuji Bohu, že mi umožnil prožít tři dny v pokoji a pokoře na této cestě. Není to jen stezka, ale příležitost zakusit Boží království a Boží přítomnost v každé chvíli. Mnoho let jsem si přál projít hřeben Rychlebek, na celý přechod jsem se ale nikdy nedostal. Až nyní jsem pochopil, proč to tak bylo. Bůh mě nechal čekat, aby mi pak Rychleby daroval v úplně jiné podobě jako poutní cestu,“ sdílel pan Vlastimil z Dolní Dobrouče své dojmy.
Martina Rabenseifnerová chce ještě Via Pacis rozšířit o tzv. síť andělů, podobně jako funguje při oficiální Stezce Českem. Tedy o seznam dobrovolníků a přátelských míst, kde si poutníci během cesty mohou například nabít telefon, doplnit vodu či získat jinou pomoc.
Převzato z KT 30/2026