Šestá neděle velikonoční: Neděle modliteb za pronásledované křesťany

Blíží se 6. neděle velikonoční (5. května), která je v katolické církvi věnována modlitbám za pronásledované křesťany. Situace ve světě je alarmující, počet křesťanů pronásledovaných pro víru vzrostl z 240 milionů v roce 2019 na současných 365 milionů. Každý sedmý křesťan trpí nějakou formou útlaku nebo diskriminace. 5997 křesťanů bylo vloni zavražděno z náboženských důvodů.

 Křesťané považují náboženskou svobodu za nejdůležitější ze všech lidských práv, protože přímo souvisí s věčným osudem člověka, se smyslem života v čase a věčnosti. Náboženská svoboda znamená, že každý člověk může svobodně vykonávat, hlásat a také měnit svou víru, aniž by mu v tom bránila společnost a stát.

Počet křesťanů pronásledovaných pro víru vzrostl z 240 milionů v roce 2019 na současných 365 milionů. Každý sedmý křesťan trpí nějakou formou útlaku nebo diskriminace. 5997 křesťanů bylo vloni zavražděno z náboženských důvodů. 4125 křesťanů bylo bez procesu vězněno téměř vždy na základě smyšlených obvinění. Bylo zaznamenáno 14 766 útoků na kostely a křesťanské budovy a majetky. Zeměmi extrémního pronásledování jsou Severní Korea, Somálsko, Libye, Eritrea, Jemen, Nigérie, Pákistán, Súdán, Irán, Afghánistán, a Indie. 

Nejčastější příčinou diskriminace je radikální islám, represe ze strany komunistických režimů a hinduistický extrémismus v Indii. V Indii jsou křesťané napadáni, biti, vyháněni a zároveň jsou nejčastější obětí obchodu s lidmi. V „lidové“ Číně jsou křesťané pod stále dokonalejší technickou kontrolou ze strany komunistické „bezpečnosti“. Jednou ze zemí s extrémním pronásledováním, je Nigérie, kde byly v posledních letech zavražděny desetitisíce křesťanů a statisíce byly násilně vysídleny. Protikřesťanské útoky džihádistů zaznamenáváme v dalších zemích subsaharské Afriky. Tragická je situace arménských křesťanů, kteří byli vyhnáni Ázerbájdžánem z Náhorního Karabachu. V Súdánu, kde křesťanské komunity čelí různým formám pronásledování (zejména křesťanští konvertité od islámu), došlo v loňském roce s vypuknutím občanské války k výraznému nárůstu násilí na křesťanech. Nekončícím utrpením prochází stále se zmenšující komunita křesťanů v Sýrii, která s lidem Sýrie nese těžké následky války a sankcí uvalených Západem. Zprávy o únosech, nucených sňatcích a islamizaci nezletilých nemuslimských dívek v Pákistánu a dalších islámských zemích jsou na denním pořádku.

Pod tlak se dostávají křesťané i na Západě. Mezinárodní prezident Křesťanské mezinárodní solidarity (CSI) John Eibner k tomu řekl: „Jak se stupňuje státně prosazovaný sekularismus a Evropa se stává naprosto postkřesťanskou společností, protikřesťanských činů – včetně násilných – bude nevyhnutelně přibývat. Sekulární politické a ekonomické elity čím dále tím více spatřují v evropském křesťanství překážku pro globalizaci Evropy.“

Nezájem veřejnosti

Je příznačné pro sekularizovaného „ducha doby“, že utrpení a svědectví křesťanů, jakkoliv rozsáhlé a zřetelné, není v centru pozornosti veřejnosti. Mnohé náboženské násilí na křesťanech je politiky, médii ale i některými náboženskými představiteli buď ignorováno, nebo prezentováno jako spor o půdu nebo etnický konflikt.

Důležitost modlitby

V době, která se považuje za moderní, osvícenou a spravedlivou, máme povinnost být na straně lidí, kteří jsou za svou víru, šikanováni, biti, mučeni a vražděni. Solidarita s pronásledovanými má biblický základ v prvním listu apoštola Pavla Korintským – „Trpí-li jedna část, trpí s ní části všechny“ (12.26). V praktické rovině jsou křesťané často jediní, kdo mohou pomoci. Buďme proto s pronásledovanými křesťany v modlitbách alespoň o 6. neděli velikonoční!

Zdroj: Křesťanská mezinárodní solidarita